| 17.00 Divadlo hudby | |||
| Kressmann Taylor | |||
| ADRESÁT NEZNÁMÝ | |||
| Divadlo Viola Praha | |||
 |
| Příběh přátelství, zrady a pomsty v předvečer válečné apokalypsy. Hrají: Jan Hartl a Jiří Dvořák. Režie: Lída Engelová |
| překlad | Dagmar Steinová |
| dramatizace | Jaroslav Someš |
| hudební spolupráce | Petr Mandel |
| výprava | Ivo Žídek a Ivana Brádková |
| režie | Lída Engelová |
premiéra | 29. 4. 2004 |
| Max Eisenstein | Jan Hartl |
| Martin Schulse | Jiří Dvořák |
| hlas pošťáka | Josef Somr |
| Kathrine Kressmann Taylor |
| napsala svoji novelu Adresát neznámý v roce 1938. Po svém vydání v USA získala krátká próza velkou reputaci, ovšem po válce upadla v zapomnění a vycházela jen jako součást povídkových antologií. Těsně po autorčině smrti (1996) byla kniha vydána ve Francii a Evropa „objevila“ fascinující bestseller. Příběh přátelství, zrady a pomsty se postupem času úspěšně etabloval na řadě světových jevišť. |
| Režisérka Lída Engelová se při své práci soustředila především na přesné vykreslení postav obou pisatelů, ale dokázala skvěle pracovat také s proměnlivým tempem celého příběhu. Mezi některými dopisy nechává prodlevu, z níž ucítíme atmosféru doby, zatímco další listy se na sebe vážou naopak v ostrých střizích, takže se z nich stávají takřka dramatické repliky. Z celé práce je cítit promyšleně budovaná gradace.
Hra stojí na velmi dobrých a prokreslených hereckých výkonech Jana Hartla, který vytvořil postavu židovského obchodníka a Jiřího Dvořáka, jenž ztvárnil vděčnou figuru Martina Schulseho. Hartlův Max se z oddaného přítele s laskavým a protepleným projevem poměňuje v člověka, jenž se stále větším a pořád ještě trochu naivním údivem nevěřícně sleduje proměnu svého přítele v nacistu. Ve svých zoufalých obavách o sestru, jež jako herečka vystupuje v Berlíně, stále ještě věří, že v kamarádovi zůstal kousek dobra, který se jeho naléhavými prosbami probudí. Až ve své pomstě se stane pragmatickým obchodníkem, který si dokáže všechno spočítat. |
| Ivan Němec,Týdeník rozhlas |