ST 3. 5. 2006 |
|
|
14.45 Konvikt / filmový sál |
| ANGELUS |
| film / režie Lech Majewski / Polsko, 2000 |
| Angelus |
| Metafyzická komedie o hledání „přečistého mladíka“, jenž by spasil svět… |
scénář | Bronisław Maj, Lech Majewski, Ireneusz Siwiński
| kamera | Adam Sikora
| hudba | Lech Majewski, Józef Skrzek
| střih | Eliot Ems
| kostýmy | Małgorzata Zacharska
| hrají | Jan Siodlaczek, Paweł Steinert, Jacenty Jędrusik,
Grzegorz Stasiak, Andrzej Mastalerz, Andrzej Skupiński,
Marian Makula, Tadeusz Pławecki, Małgorzata Madejowska
a další |
Magie a nadpřirozené bytosti jsou nedílnou součástí tohoto fiktivního příběhu, který vychází ze skutečnosti. Ve 30.–50. letech dvacátého století působila v městečku Janově u Katowic okultistická komuna, jež se proslavila nejen svým zájmem o nadpřirozené jevy, ale i naivistickými malbami svých členů.
Zakladatelem tohoto spolku, existujícího i během stalinismu, se stal Teofil Ociepka, elektrotechnik z místního uhelného dolu. Ten před svou smrtí předpoví konec světa, kterému může zabránit pouze „čistý mladík“ Angelus, jenž je vypravěčem této bizarně stylizované komedie.
Prostřednictvím chlapcových vzpomínek, v nichž se mísí skutečnost se sny, je přiblížena nejen komuna prostých horníků, ale i novodobé dějiny Polska. Díky malebným, takřka surrealistickým záběrům, které jsou inspirovány skutečnými díly janovských umělců, vznikl film plný humoru, výtvarné krásy a zvláštní poetiky dosažené i užitím hornoslezského dialektu v dialozích (a lašského v českých titulcích).
|
Majewského film je možné číst na různých úrovních. Pro jedny je to zábavná komedie, pro druhé – přemýšlivější – vyprávění plné symbolů, další v něm zase uvidí pokřivené zrcadlo jedné etapy polských dějin.
|
Gazeta Wyborcza / 5. 9. 2001 |
Poetické podobenství o vnitřní svobodě spirituálně zaměřených jedinců, kteří navenek působí jako potrhlí blázni, je oslavou těch, kteří stále hledají smysl bytí a touží odhalit Velké Tajemství.
|
Andrea Landovská, Mladý svět 17/03 |
Vedle režijní práce se Majewski věnuje také produkci, psaní a – jak nasvědčuje výtvarná stránka filmu – malířství. Jeho hrdinové jakoby vystupovali z malované krajiny, působí dvojrozměrně, jednotlivé scény jsou více než filmovými záběry malířskými plátny.
Fantastické výjevy odkazují k surrealismu či magickému realismu, jindy se blíží dětskému pohledu nebo naivnímu umění.
|
Briana Čechová v programu Ponrepo / duben 2003 |
Lech Majewski (*1953) |
je polský malíř, básník, spisovatel, hudebník, scenárista, filmový, divadelní a operní režisér a producent. Vystudoval filmovou školu v Lodži, kde natočil mj. etudu Bisowanie (1975, Vyvolávání) a dokument Grand Hotel (1975). Debutoval povídkou Zwiastowanie (Zvěstování) z filmu Zapowiedź ciszy (1978, Předpověď ticha), následovala baladická alegorie Rycerz (1979, Rytíř). V roce 1981 emigroval do Velké Británie a později do USA, kde díky producentu Michaelu Hausmanovi pokračoval ve filmařské profesi. V roce 1996 se proslavil jako spoluautor a jeden z producentů amerického filmu Basquiat režiséra Juliana Schnabela, jako režisér se prosadil zejména filmy Wojaczek (1999) a Angelus (2000).
|
|