fotografie    |    program    |    konvikt    |    zpravodaj    |    o festivalu    |    english
ÚT 1. 5. 2007
11.00Moravské divadlo / „za oponou“
Witold Gombrowicz
FERDYDURKE
Teatr Provisorium & Kompania Teatr Lublin / PL

Festivalovými cenami (mj. Fringe First na prestižní edinburské přehlídce)
ověnčené svébytné zpracování kultovního románu
– v osobitém pojetí jednoho z nejrenomovanějších evropských souborů.

představení je uváděno ve spolupráci s Polským institutem v Praze

scénografieJerzy Rudzki
hudbaBorys Somerschaf
režieJanusz Opryński
Witold Mazurkiewicz
hrajíJacek Brzeziński
Witold Mazurkiewicz
Jarosław Tomica
Michał Zgiet

(...) Tvorba souboru bezprostředně vyrůstá z kořenů tradice Grotowského divadla; je to přímá fyzická a psychologická konfrontace se čtveřicí herců a s jejich ohromujícími výkony. Tak soustředěné herectví s tak obrovskou dávkou gest, mimiky i hlasových dispozic nás může jen a jen omráčit...

Jim Farber, Daily Breeze

(...) Ferdydurke je úchvatná inscenace, jíž se zcela poprvé podařilo obnažit komplikované významy skrývající se v Gombrowiczově románu...

Grzegorz Janikowski, Życie

Půvab Gombrowiczova díla často pramení z jeho svěžího, naléhavého způsobu vyprávění, jež se ocitá ve střetu s brilantně vymezeným úhlem pohledu. Souboru Teatr Provisorium se podařilo vystihnout podstatu autorova díla, jež spočívá v nejrůznějších obměnách deformace, v invektivách vůči ušlechtilým ideám, v neustálých zmínkách o vyumělkovanosti lidských gest. Toto jádro Gombrowiczova díla pak soubor dokázal proměnit ve svrchovaně kabaretní představení v typicky polském stylu, jež neponechá nikoho lhostejným.

Laura Weiners, Back Stage West

Lublinská adaptace románu Ferdydurke v režii Witolda Mazurkiewicze a Janusze Opryńského se odlišuje od řady dalších jevištních provedení románu, jež jsme měli možnost zhlédnout během posledních let, jedním nevšedním prvkem – inovátorským přístupem k herectví. (...) Způsob herecké interpretace odráží Gombrowiczovu posedlost lidským tělem, které je tvarováno působením kulturních vlivů. Tělesná schránka se usilovně a bezvýchodně snaží opustit žalář gest a pravidel chování, jež se považují za „způsobné“. (...) Inscenace Opryńského a Mazurkiewicze se však nespokojuje výlučně s tím, že ukazuje člověka odhaleného od pasu dolů. Vyvrcholením jednoho ze soubojů mezi dvojicí postav se stává střet náboženských symbolů, v tomto případě křesťanských křížků a sedmiramenného židovského svícnu, který se zničehonic objeví na školní lavici. I přesto však nelze hovořit o střetu ideálů jako v jiných adaptacích téhož titulu, kdy byla uvedená scéna většinou pojednána jako konfrontace mezi agnosticismem a ortodoxním katolictvím. V této inscenaci nemáme ani na vteřinu pocit, že postavy bojují za své ideály. Původní smysl konfliktu se mezitím někam vytratil a zůstaly pouze vyprázdněné symboly, jež mohou být donekonečna znásobeny. To je šokující závěr dokonce i v kontextu samotného Gombrowiczova díla.

Roman Pawłowski, Na Przykład

(...) Na první pohled by se zdálo, že to, co sledujeme na jevišti, je jakési přemrštěné kabaretní představení, nicméně záhy získáme dojem, že jsme svědky ukázky nového stylu ušitého na míru tomuto gombrowiczovskému počinu. Jako ohromující se pak jeví především skutečnost, že veškerá herecká akce se odehrává vsedě a představitelé jednotlivých rolí tak „zaměstnávají“ výhradně vlastní tvář a horní polovinu těla. Witold Mazurkiewicz tak ztvárňuje svého Jozka prostřednictvím symfonie výrazů, jejichž postupné střídání máme možnost sledovat již od samotného počátku představení. Jeho výkon je fascinující – vypadá to, jako by byl Mazurkiewicz pro tento typ divadla přímo zrozen. Výrazná mimická gesta Jarosława Tomici a Michała Zgieta, napodobující souboj, byla jen jednou z řady epizodických situací stylizovaných v ryze současném realistickém duchu, jež vyvolávaly u publika nepotlačované výbuchy smíchu. Výkon dalšího z představitelů, Jacka Brzezińského, je neméně komický. Zdá se, že lublinský soubor nalezl dokonalý přístup k adaptaci Ferdydurkeho. Touto inscenací se jim podařilo otevřít novou kapitolu v interpretaci románové předlohy, jež se řadí k významnému literárnímu dědictví 20. století...

Andrzej Molik, Kurier Lubelski

(...) A to už se člověk domníval, že východoevropské divadlo je ponuré a že postrádá smysl pro humor. (...) Tento divadelní soubor však přišel se způsobem herecké interpretace, s nímž se američtí diváci doposud nesetkali. Ferdydurke je nespoutaným a živočišným představením...

Chris Haines, Time Out

(...) Osvěžující je i skutečnost, že čtveřice herců se v tomto představení vrhá do akcí, nad nimiž by zajásal snad i sám Mejerchold. (...) Fyzickým pohybem připomínají loutky a jejich nesmírně mrštné herectví vzbuzuje dojem, že se po omezeném jevištním prostoru pohybují jako jediný zečtyřnásobený organismus...

Steve Capra, Emergency

Představení se vyznačuje nejen komikou, ale i obrovsky sugestivním nábojem. Je interpretováno s mimořádnou dávkou smyslu pro humor.

Bruce Weber, New York Times

(...) Tato skvělá gombrowiczovská adaptace je jednou z nejlepších inscenací posledního desetiletí...

Roman Pawłowski, Gazeta Wyborcza

(...) Výjimečnost lublinské adaptace Ferdydurkeho vychází ze dvou zdrojů. Jeden spočívá v příznačném „gombrowiczovském myšlení“. (...) I díky tomu inscenace není knižní předlohou převlečenou do jevištního hávu. Druhým zdrojem, z něhož tato adaptace čerpá svou výjimečnost, je úroveň hereckých výkonů. Neváhal bych hereckou akci označit za „totální“, založenou na ohromně různorodé šíři hereckého umění. (...) Každá scéna je rozehrána mistrným způsobem. Režijní tandem nám tak předkládá gombrowiczovský způsob myšlení ruku v ruce s okouzlujícími ukázkami vytříbeného hereckého umu, a společně tyto prvky vytvářejí představení, na jehož konci bude ještě dlouho aplaudovat nejen lublinské publikum...

Franciszek Piątkowski, Dziennik Wschodni

(...) Je přímo ohromující, jak nový výraz lze pro Gombrowicze, jehož díla jsou na polských jevištích velmi často inscenována, nalézt. Zpracování Janusze Opryńského a Witolda Mazurkiewicze je smělé a odvážné (...), současně však přináší tolik půvabných momentů a řadu hluboce obrazných scén, jež na dlouho utkví v paměti diváků. Řečeno jinými slovy, tato inscenace je vskutku jedinečná událost. Zhlédla jsem celou řadu adaptací Gombrowiczova díla na různých polských scénách, ale v souvislosti s tímto zpracováním musím prohlásit, že jsem snad neviděla tak skvělé představení od dob uvedení Grzegorzewského Svatby ve Vratislavi v roce 1976...

Elżbieta Morawiec v rozhovoru pro Polský rozhlas

(...) Byli jsme svědky inscenace, jež byla až nezvykle proměnlivá, vyznačující se znamenitě vystavěným tempem – inscenace bohatá, nicméně skromná v použití dekorace; scénické dílo s mnoha možnostmi výkladu. Jako nemožná se přitom jevila snaha předstírat, že se nás její děj bezprostředně nedotýká. Toto představení až hořkým způsobem předběhlo vlastní dobu. (...) Hercům se podařilo oprostit od veškerých extrémních projevů – od bezduchého vtipkování až po těžkopádné moralizování. Podařilo se jim nalézt tu správnou divadelní notu, jež souzní ve znamenité harmonii s laděním předlohy – notu buřičskou, nicméně bez náznaku nihilismu, notu obscénní, přesto však elegantní. Přemrštěné a groteskní herectví bylo zmírněno diskrétní sebeironií a disciplínou – fraškovitý děj je tak soustavně demytizován a odhaluje hlubší význam, který má ke grotesknímu nádechu vskutku daleko. Získal jsem tak pevné přesvědčení, že se celý příběh odehrává tady a teď. A současně jsem se nedokázal zbavit dojmu, že v přehlídce všech těch kuriózních masek, jež si herci v průběhu představení nasazují, můžeme nalézt i tu naši...

Mirosław Haponiuk, Gazeta w Lublinie

Inscenace Ferdydurke (...) ohromila publikum svým realismem a groteskností, nonkonformním pojetím i jízlivým odsudkem zavedených norem.

Ion Parhon

Ferdydurke v podání divadla Provisorium je velkolepým zážitkem. Zhlédl jsem inscenaci bohatou na události z polské historie, plnou zápasu o vlastní národní identitu. To však zdaleka nebylo jediné, co podnítilo mou představivost. Je potřeba zdůraznit zejména vynikající režijní zpracování a herecké ztvárnění. Dialogům jsem sice nerozuměl, ale režisér společně s herci vytvořili fyzickou akci, která dokonale přiblížila záměr každé scény. Aby nedošlo k nepochopení, nešlo o fyzické divadlo v Grotowského tradici. Představení se neslo v tak realistickém duchu, jak jen lze u Gombrowicze očekávat. Nejrůznější podtexty a skryté významy však byly ztvárněny způsobem, jenž se záměrně vymykal jazyku...

Ian Watson

ocenění inscenace Ferdydurke

Kompania Teatr
Tři absolventi Státní univerzity dramatických umění ve Varšavě se po deseti letech společné práce ve státním divadle rozhodli založit nezávislý divadelní soubor. Spolupracovali s řadou podobných divadel v Polsku, byli oceněni lublinským vojvodou a získali za svou tvorbu i mnohé festivalové ceny. V květnu 1996 začalo divadlo Kompania Teatr spolupracovat s divadlem Provisorium a výsledkem tohoto společného snažení se stala inscenace Konec století. Po roce uvádění Konce století na různých festivalech v Polsku, ale kupříkladu i v Koreji nebo v Rumunsku, se oba soubory pustily do roční práce na inscenaci Ferdydurke. Konfrontace těchto dvou divadel a rozmanitý způsob jejich práce přinesly vynikající výsledek, jenž vyvolal nadšené ohlasy v řadách polské kritiky. Představení bylo odehráno také v řadě dalších zemí – např. v USA, v Pákistánu, Itálii, Německu, Švédsku, Dánsku, Francii, Japonsku či Gruzii.

Teatr Provisorium
V současnosti jedno z nejznámějších a nejuznávanějších alternativních divadel v Polsku i v Evropě debutovalo v roce 1976. Jeho inscenace nazvaná Nie nam lecieć na wyspy szczęśliwe (Není nám souzeno letět na ostrovy štěstí) byla roku 1980 oceněna kritikou jako nejlepší inscenace interpretovaná alternativním divadlem v 70. letech. Několik členů souboru bylo vězněno kvůli svým postojům a názorům namířeným proti cenzuře, což ochromilo činnost divadla téměř na celý jeden rok. V roce 1992 se divadlu Provisorium dostalo uznání v podobě 1. ceny za vynikající produkci na festivalu v Edinburgu. Neustále se vracejícím leitmotivem jejich tvorby je spása lidské důstojnosti za pomoci soucitu. Od roku 1996 spolupracuje Teatr Provisorium s divadlem Kompania Teatr.

představení Ferdydurke je součástí programu EDO 2007

www.provisorium-kompania.pl
fotografie    |    program    |    konvikt    |    zpravodaj    |    o festivalu    |    english