scénář	Dagur Kári a Rune Schjott
kamera	Manuel Alberto Claro
hudba	Slowblow
hrají	Jakob Cedergren (Daniel), Tilly Scott Pedersen (Franc), Nicolas Bro (Dědek), Morten Suurballe (soudce) a další
	/ 106 minut

Daniel, mladý povaleč a exot, se na finančním úřadě dozví, že za poslední čtyři roky vydělal v přepočtu překvapivých sedm dolarů. Z odpadkového koše vyloví prázdnou láhev, zajde si na pumpu pro pár deci benzínu, naleje je do svého mrňavého Fiatu 500 a odjede. Výzvy policistů k zastavení nevnímá, protože mu ve sluchátkách hraje Bachův „dobře temperovaný klavír“. Přespává v pronajatém přívěsu na periferii Kodaně a nemá žádné peníze. Jednoho dne však potká Franc, mírně ztřeštěnou dívku, která jeho život od základů, osudově změní...
Daniel je pasivní, nezodpovědný, lhostejný, nemyslí na budoucnost a nesnáší závazky, což jsou rysy, kterými se vyznačují i jiní dnešní Evropané mezi dvaceti a třiceti lety. Jestli je Outsider v něčem generační film, tak možná právě v zachycení tohoto ležérního, spokojeného stavu lehkovážnosti a nenuceného přístupu k životu.
Outsider je černobílá melancholická komedie ze současné Kodaně. Mohl se však odehrát kdekoliv jinde – všude tam, kde mladí lidé oddalují chvíli, kdy budou muset vzít život do vlastních rukou. Outsider je druhý celovečerní film režiséra Dagura Káriho, jehož debut Albín jménem Nói prošel i českými kiny. Oba tituly k sobě mají blízko. Žonglují s komikou, absurditou a existenciálními situacemi, spojuje je režisérův smysl pro nezvyklý humor, odlehčený tón a svižné dialogy a také jeho cit pro pečlivé zachycení duševních a citových stavů postav.
Outsider, který rovněž sleduje osudy tápajících mladých lidí, je Káriho prvním filmem natočeným v dánštině. Kári si ke svým snímkům píše vlastní scénáře a se svou skupinou Slowblow se stará i o hudební doprovod.

Pavel Bednařík

Jestliže v Albínovi jménem Nói režisér kvůli závěrečné katarzi sáhl poněkud neohrabaně po přírodní katastrofě, tentokrát Kári postupuje daleko zkušeněji a organičtěji. Finále Outsidera je fascinující ukázkou filmařské čistoty, v níž má každý záběr svůj smysl a kde použití jediného barevného okamžiku uprostřed okolní černobílé jednoty jen potvrdí pocit, který během celé stopáže filmu postupně krystalizuje: totiž že Dagur Kári natočil svůj majstrštyk už na druhý pokus.

Vojtěch Rynda, tiscali.cz

Dagur Kári Pétursson (*1973) se narodil islandským rodičům v Paříži a na Island, kde vyrůstal, se dostal až ve třech letech. Je synem významného spisovatele Pétura Gunnarssona. Vystudoval Dánskou národní filmovou školu v Kodani, kde natočil studentské snímky Houslař (1997) a Staré koření (1999). V roce 1999 absolvoval půlhodinovým filmem Ztracený víkend (Lost Weekend), který získal čtrnáct cen. Jako režisér i scenárista celovečerně debutoval komediálním dramatem o sedmnáctiletém mladíkovi ze zapadlé islandské vesničky Albín jménem Nói (Nói Albínói, 2003).