|
scénář | Damjan Kozole |
kamera | Radoslav Jovanov |
střih | Andrija Zafranović |
hudba | Igor Leonardi |
hrají | Peter Musevski (Ludvik), Aljoša Kovačić (Rudi), Primož Petkovšek (Rajč), Valter Dragan (Drago), Aleksandra Balmazović (Angela), Vladimir Vlaskalić (Geri) a další |
/ 87 minut |
Krško je malé slovinské městečko, sousedící s Chorvatskem, které je známé pouze svou jadernou elektrárnou, papírenskou výrobou a plochodrážním stadionem. Otrlý a protřelý Ludvik, bývalý motocyklový šampion, pocházející z tohoto demotivujícího prostředí, se živí transportem imigrantů na italsko-chorvatské hranice. Jeho životním krédem je přežít a „pasažéři“ jeho kamionu jsou pro něj pouhým zbožím, za které dostává zaplaceno.
Jednoho dne je Ludvikovi přidělen naivní a nezkušený závozník Rudi, který neochotně poznává cynické prostředí převozníků „náhradních dílů“. Ludvik se rozhodne provést Rudiho školou života a vychovat z něj skutečného „chlapa” – tráví
s ním veškerý volný čas, společně obrážejí bary a hospody, až Rudi přivykne amorálnímu a netypickému zaměstnání a zvykne si na zvířecké zacházení s lidmi plnými naděje na život „tam na Západě”. Rudi se nakonec plně oddá svému novému životnímu úkolu a postupně začíná přerůstat svého mistra...
Snímek Náhradní díly Damjana Kozoleho čerpá nehostinnou atmosféru z prostředí zapadlého maloměsta s vysokou nezaměstnaností a vyhaslou slavnou minulostí. Téma transportů imigrantů zprostředkovává s rezervovaným a provokativním sarkasmem, který je rovněž životním údělem dvou hlavních postav, ztracenců Ludvika a Rudiho.
Kozoleho film je příspěvkem k diskusi o měnící se globální tváři světa, kde se neprostupná hranice prosperujícího, racionalizovaného světa dostatku a blahobytu pomalu posouvá na východ, aby pohlcovala stále větší množství běženců z východní Evropy a arabského světa.
Stejně jako Michael Winterbottom v paradokumentu Do tohoto světa (In This World, 2003) se i Kozole zabývá otázkou neprostupnosti dvou kultur, mezi nimiž vede temná a špinavá pupeční šňůra ilegálních převodů a transportů. Mnozí utečenci
s vidinou života zbaveného utrpení a bídy končí právě jako náhradní díly západní společnosti, která sice dekrety vyhlašuje přítrž imigračním vlnám, ovšem v tichosti toleruje příživnické obchody s lidskými bytostmi.
Pavel Bednařík
Kozole nás zasvěcuje do denní rutiny Ludvika a Rudiho, zejména v průběhu nekonečných hodin čekání v náklaďácích, barech a skladištích. Dramatické momenty, jako drsné donucovací metody vůči Makedonce, která své tělo nabízí za jídlo a léky, nebo popis situace, v níž se africká rodina dusí v přívěsu kamionu, jsou šokující právě proto, že jsou prezentovány jako banální příhody.
Tom Dawson, Channel 4
Damjan Kozole (*1964) vyrůstal v Kršku, kam je situován i příběh Náhradních dílů. Žije a pracuje v Lublani, kde už jako dvaadvacetiletý natočil svůj první hraný snímek Usodni telefon (Osudový telefon, 1987), který je považován za první nezávislý film natočený v bývalé Jugoslávii. Jeho (především) nízkorozpočtové filmy Remington (1988), Stereotip (Stereotyp, 1997) a Porno film (2000) byly uvedeny na řadě mezinárodních festivalů. Film Rezervni deli (Náhradní díly) byl přijat v roce 2004 do soutěže Berlinale. Damjan Kozole je také tvůrcem krátkometrážních snímků a scenáristou.
|