�pinav� ulice jsou perfektn� p��klad Scorseseho jedine�n�ho vid�n�, kter� aspiruje na jedno z nejnapodobovan�j��ch v historii modern�ho filmu. Pou��v� nostalgickou popul�rn� hudbu na uveden� do t�m�� ka�d� sc�ny, vyu��v� dlouh�ch nep�eru�ovan�ch z�b�r� a ru�n� kamery, aby dal vyniknout a� brut�ln� realistick�m hereck�m v�kon�m � a t�m v��m dokazuje, �e origin�l je jen jeden.

Richard Brown, Movies

Velk� film se pozn� nejen podle stopy, kterou zanech� na div�c�ch, ale i podle vlivu na dal�� filmov� d�la. V mnoha nespo�etn�ch p��kladech a detailech, p�i pohledu na sou�asn� filmov� i televizn� krimin�lky, jsou �pinav� ulice velk�m filmem.

Roger Ebert, Chicago Sun-Times

Martin Scorsese s autobiografick�mi zku�enostmi mapuje komunitu prvn� generace potomstva italsk�ch novousedl�k� v Americe. Motivy i styl, pou�it� ve �pinav�ch ulic�ch, se staly pozn�vac�mi znamen�mi jeho autorsk�ho rukopisu.
P��b�h vnit�n� rozpolcen�ho Charlieho se odehr�v� ve �tvrti Little Italy, kterou ovl�d� m�stn� mafie. V tomto stylov�m prost�ed� se najdou jak nemilosrdn� bossov�, tak i drobn� p��tipk��i, kte�� mafi�nskou man�rou jenom dod�vaj� punc sv�m pod�adn�m zlod�jn�m nebo deviantn�m sklon�m k n�siln�mu chov�n�. Charlie se sna�� vyhov�t sv�m �nad��zen�m� a p�itom si udr�et p��telstv� labiln�ho Johnnyho i l�sku epileptick� Teresy. Postupuje v hierarchii mafi�nsk�ho mocensk�ho uspo��d�n�, ani� by s�m pro sebe m�l vy�e�en� mor�ln� probl�m, plynouc� z takov� formy ob�ivy i existence. Postupn� propad� depres�m z toho, �e nikdy nebude schopen svoje h��chy vykoupit a doj�t osobn�ho �t�st�, z�rove� se ale ani nedok�e vymanit ze zab�hl�ch struktur.
Prvn�m Scorseseho sn�mkem byla n�zkorozpo�tov� Berta z dobyt��ku (1972), ale a� gangstersk� film z rodn�ho prost�ed� Mal� It�lie v New Yorku znamenal opravdu autorsk� po�in a vyzna�il mantinely pro jeho dal�� tvorbu. �pinav� ulice vykreslil Scorsese s a� dokumentaristickou autenticitou, s ��m� souvis� i obecn� styl nat��en� v 70. letech, kdy tv�rci vyrazili z ateli�r� do ulic a za�ali vyu��vat kamerov�ch �o�ek s teleobjektivem pro nat��en� na zalidn�n�ch a nep�ehledn�ch m�stech.
��inek filmu do zna�n� m�ry stoj� na hereck�ch v�konech dvou dvorn�ch Scorseseho protagonist� � Harveyho Keitela a Roberta De Nira. Oba herci vytvo�ili nesourodou dvojici, spojenou p��buzenstv�m a vz�jemn�m p��telstv�m. Zat�mco v�ak Keitel�v Charlie bojuje s nejistotou a sna�� se dost�t alespo� ur�it�mu kodexu cti, De Nir�v Johnny se dopou�t� krimin�ln�ch p�e�in� z �ir�ho puzen� k z�bav� a adrenalinov�m z�itk�m a ut�p� se v z�vislostech na alkoholu a gamblerstv�. Jejich typov� p�esn� herectv� spolu se Scorseseho d�kladnou znalost� prost�ed� a citem pro jeho zachycen� � bez piety nebo mravok�rnosti � �in� ze �pinav�ch ulic v�znamn� d�lo �ry tzv. nov�ho Hollywoodu.

Kate�ina Surmanov�

Martin Scorsese (*1942) ve sv� tvorb� od po��tku propojuje ryz� autorsk� p��stup a postupy ve stylu klasick�ho Hollywoodu. Tato symbi�za se projevuje krom� stylu nat��en� i t�m, �e se Scorsese suver�nn� pohybuje v r�mci tradi�n�ch ��nr� � a� jde o drama (Taxik��, 1976), muzik�l (New York, New York, 1977), komedii (Kr�l komedie, 1983), melodrama (V�k nevinnosti, 1993) �i �ivotopisn� sn�mky (Zu��c� b�k, 1980; Letec, 2004). Na �rovni motiv� a t�mat zkoum� Scorsese ot�zky v�ry v duchovn� principy, mo�nosti zachov�n� mor�ln� integrity ve sv�t�, kde neplat� z�kon a pravidla, a zaj�m� se o osudy a povahy v�znamn�ch, nejednozna�n�ch osobnost�. (KS)