Fight, fight

.
PÁ16
 
18:00Konvikt > Divadlo K3
FIGHT, FIGHT THAT’S ALL WE CAN DO
Magdalena Tuka & Anita Wach
 
 

 

zvuk a video Myles Stawman
koncept a režie Magdalena Tuka

premiéra 13. 6. 2013, Stanica Žilina-Záriečie, Slovensko

účinkují Magdalena Tuka, Anita Wach


Netradiční inspirace archetypem ženy-bojovnice a zápasem – jednou z nejstarších a nejdramatičtějších sportovních disciplín – vyústila do touhy přenést tento sport na scénu pohledem současného tanečníka a divadelníka. Příběh, ve kterém dominuje tanečníkovo tělo, ovšem nezůstává jen u analýzy sportu samotného. Dostává se pod jeho povrch, zkoumá vztah mezi soupeři, jejich zvláštním druhem intimity, vášně a fyzičnosti. Deník fyzických (po)bojových zážitků je pak na scéně převyprávěn skrze video, pohyb, text a zvuk.
„Vycházeli jsme ze samotného zápasení, z klasického řecko-římského zápasu i amerického wrestlingu. Moment, kdy jsou zápasníci během boje v pevném sevření, hovoří také o vztahu a lásce. Ačkoli americký styl zápasení má precizní choreografickou strukturu boje, nabízí rovněž neuvěřitelnou svobodu pro vykreslení postav a jejich charakterů,” komentuje inscenaci choreografka a performerka Magdalena Tuka. „Samotný zápas je jedinečná událost, pohybující se na hraně zdraví a života. Je to moment, kdy zmobilizujete celou vaši fyzickou sílu a hledáte podporu v síle duševní. Je to něco primárního, nikdy nekončícího a nádherného,” dodává.

Magdalena Tuka (*1976) herečka, performerka, lektorka workshopů. V roce 2006 vystudovala obor herectví na Divadelní akademii ve Varšavě a poté celých devět let působila jako herečka a lektorka ve varšavské divadelní skupině Piotra Borowského Studium Teatralne. Účinkovala zde v inscenacích Město (Miasto, 1996), Půlnoc (Północ, 1998), Člověk (Człowiek, 2001), Parsifal (2004), Hamlet (2005), Henryk Hamlet Hospital (H. H. H.) (2006) a Brány ráje (Bramy Raju, 2007), které nastudoval významný režisér Pawel Passini.
V roce 2008 vystupovala v interaktivním projektu Black Tonic birminghamského souboru The Other Way Works a od roku 2009 pak spolupracovat na mezinárodních projektech Bojana Jablanovece ve slovinském divadelním centru Via Negativa. Zde se seznámila s tanečnicí Anitou Wach, což vedlo k realizaci několika společných projektů. Když Tuka v roce 2011 získala stipendium polského Ministerstva kultury, vytvořily s Wach inscenaci Cold Feet (Zimne stopy/Zimní stopy), v níž kombinují pohyb a tanec s výtvarným uměním a slovem. Po předpremiéře se inscenace dále přetvářela do podoby projektu s názvem Alive Alive-O! (premiéra 2013). Další jejich společný titul Fight, Fight That's All We Can Do (Bojovat, bojovat – to je vše, co můžeme udělat), který je inspirovaný ženským wrestlingem, pak vznikl v rámci rezidenčního pobytu v kulturním centru Stanica v Žilině-Záriečí a navazuje na „work in progress“ projekt W/RESTLESS (režie Marcin Cecko, 2011). V roce 2013 Magda společně s Anitou Wach a Agatou Tuka založila společnost Ja Ja Ja Ne Ne Ne, která má sloužit k prezentaci jejich nových projektů.

Anita Wach (*1974) – tanečnice, choreografka a herečka. V letech 1996–2003 byla členkou jednoho z prvních profesionálních souborů současného tance v Polsku, Slezského tanečního divadla v Bytomi. Od roku 2005 pracuje převážně s varšavským Divadlem Bretoncaffe a coby nezávislá umělkyně a tanečnice také s různými dalšími umělci. Členové skupiny Bretoncaffe se zaměřují na hledání nového způsobu práce s tělem a na vytvoření nové pohybové dramaturgie (Dreaming Body project).
Anita Wach se zúčastnila několika mezinárodních projektů, mj. interdisciplinárního KonglomeArt (Berlín, 2003) a improvizačního video-tanečního projektu Blind Date (polsko-izraelská spolupráce, 2008). V roce 2010 zahájila spolupráci s Via Negativa (umělecké seskupení sídlící ve slovinské Lublani) na dvou projektech, které vedl Bojan Jablanovec: Casablanca Therapy (2010) a Shame (2011). Spolu s Jablanovecem vytvořila také sólové představení Oops, které je součástí Irresolvable, experimentálního projektu sdružení Via Negativa. Během pobytu ve Slovinsku se seznámila s Magdalenou Tuka, z jejichž spolupráce vznikly dvě experimentální inscenace Alive Alive-O! a Fight, Fight – that's all we can do (obě 2013). Anita je také choreografkou tří tanečních představení: sólového Inch 1,5 (2006), improvizovaného sóla On/off (2010) a synkretického duetu weast.com (2009).

 

.

  Divadlo Konvikt Statutární město Olomouc Olomoucký kraj Ministerstvo kultury Moravské divadlo Olomouc Česká televize