aktuality

Sousedské vztahy teplé jako led

Jen málo inscenací dokáže podnítit vnitřní euforii tak mocnou, že se člověk cítí, jako by chvíli chodil po povrchu jahodového slunce v neoprenu. Zároveň je to typ radosti, která se pozvolna změní v chuť umřít, a je jen otázkou, zda hned, nebo o něco později.

Inscenace Anny Petrželkové BÁBY, která otevřela profil Divadla Na zábradlí, má přesně takovou moc. Ženy ve městě vedou klevety. Trvalý přísun drbů jim zaručuje nepřeberné množství bizarních historek o úmrtích různých lidí, jejichž jména nikomu nic neřeknou, ale důležité je, že jejich smrt proběhla za obzvlášť vyšinutých okolností. Nutná existenční výplň tvořená omíláním historek ale nevyhnutelné stárnutí neodvrátí, stejně jako občasná návštěva kadeřníka (případně kopulace s ním). Do jinak idylického bezčasí se připlete milice a atmosféru promění z bujaré a úchylné grotesky do mrazivě paranoidního hororu.

Čtveřice „báb“ (N. Drabiščáková, D. Kaplanová, A. Kubátová a M. Sidonová), slečna Rebeka Němcová a dvojice švihácky švihlých / švihle šviháckých stylistů (M. König a P. Jeništa) v uhrančivých hereckých kreacích přechází naprosto elegantně od žánru tvrdého dada přes existenciální komedii až k frustrující, bezvýchodné baladě. Vykloubenost jinak banálních situací dokazuje, že i v jejich zdánlivé bezobsažnosti a pomíjivosti je cosi nebezpečného a temného. Inscenace nenápadně poukazuje na to, že každý sebeslušnější občan na malém městě může být tajný fízl nebo donašeč, hodnotu „morálky“ nastavují pokrytci a lidé žijící „z maličkostí každodennosti“ jsou ve skrytu zákeřní (a tlumí sexuální pudy). Souběžně s tím jde krása slovních hříček a absurdních dialogů, kterým se dá snadno propadnout.

Obrazová a obsahová bohatost, mizanscéna sršící originálními nápady a nejednoznačnost textu činí z BÁB ultimátní zážitek. Scéna s popisem zrzka, „který nemá oči, orgány, zkrátka vůbec nic, a proto nemá smysl o něm začínat mluvit“, je úkazem, jedním z úchvatných výjevů.

Lehkost, s jakou se o všem mluví a hraje, je přesto mrazivá. Petrželková dokázala navodit atmosféru světa, ve kterém žít je hodně napínavé a strašidelné, a s úsměvem dodává, že se to týká také nás všech teď a tady.

Martin Macháček


všechny aktuality | home


  Divadlo Konvikt     Statutární město Olomouc     Ministerstvo kultury     Moravské divadlo OlomoucOlomoucký kraj     Česká televize