ANIMAL EXITUS

režie Petr Boháč
asistent režie Martin Špetlík
choreografie Petr Boháč a kol.
lektor Sabine Seume
scéna Petr Boháč
světelný design Martin Špetlík
video Chin Yew
hudba David Kollar
zpěv Lenka Dusilová

premiéra 9. 6. 2014

účinkují
Miřenka Čechová / Markéta Jandová a Bára Látalová

Animal Exitus je druhou částí jevištní trilogie, v níž se Petr Boháč rozhodl zkoumat nelehká témata provázející život člověka a jeho každodenní zápas o vlastní důstojnost. Po první části – inscenaci One Step Before the Fall, která zachycovala vyčerpávající boj s projevy Parkinsonovy nemoci – přichází Boháč s dalším náročnou látkou – překonáváním traumat spojených s vědomím smrti. Vyšel z teorií americké psycholožky Elisabeth Kübler-Rossové, která popisuje průběh vyrovnávání se s traumaty v pěti fázích – šok, hněv, smlouvání, deprese a smíření. Ty pak tvůrci funkčně rozpracovávají do pohybové, hudební, výtvarné i textové roviny a nabízejí divákovi osobitý pohled na emoce, které člověka v těchto okamžicích podvědomě doprovázejí a činí ho zvířecky pudovými.


Performerky se potýkají s tíhou prožitků a lehkostí vlastních těl uvnitř průhledného kvádru. Vzhledem ke skvělé synchronicitě obou žen může divák snadno propadnout dojmu, že sleduje zrcadlení pohybů jediné tanečnice, nikoliv dvou. Prostupné stěny naznačují, že i z takové cely lze uniknout, pokud si dovolíme spásné otvory vidět nebo alespoň časem uvěříme v jejich existenci. Spitfire Company si libují v nelehkých tématech vypovídajících o lidských strastech a představení Animal Exitus je toho dalším důkazem.
Dominika Prokopová, Fullmoonzine.cz, 4. 11. 2014


Tanečnice na sebe reagují, komunikují spolu pohybem i pohledem. Zdá se, jako by byly rozpolcenou duší v jednom těle. Jedna druhé vždy utíká nebo je o kousek napřed. Až v poslední fázi dojde ke zklidnění a obě části se sejdou v harmonii. (…) Náročné téma, lyrická rocková hudba, snové video a do půli těla nahé interpretky splynuly ve výsledek, který není přehnaný ani násilný. Tomu lze jen tleskat a doporučit k návštěvě. Zažijte pět emocí za jeden večer a odneste si pocit něčeho výjimečného!
Jana Šajtarová, Generace 21, 18. 6. 2014


…návštěvu představení Animal Exitus doporučuji – jednak nás jako diváky konfrontuje s poměrně bolestivým tématem, které můžeme často mimovolně odsouvat na okraj vlastního vnímání a jednak tak činí velmi zajímavým divadelním jazykem. Jeho podoba přitom vybízí ke spolupráci, spíše než ke konfrontaci.
Jakub Novák, Taneční zóna, červen 2014


Petr Boháč (*1977)
Český režisér, dramaturg a choreograf, jedna z vůdčích osobností fyzického a vizuálního divadla ve střední Evropě. Je spoluzakladatelem a uměleckým vedoucím souboru Spitfire Company a hostujícím režisérem Tantehorse. Jeho díla s těmito soubory byla prezentována ve více než 11 evropských zemích, v USA a v Africe a byla oceněna prestižními cenami, jako jsou Herald Angel Award a nominace na Total Theatre Award z edinburského Fringe za One Step Before the Fall nebo Cena za výjimečný výkon z Fringe festivalu Praha za inscenaci Hlas Anne Frankové. On sám získal mj. i Cenu divadelních novin jako Osobnost roku v kategorii Alternativní divadlo.
Petr Boháč je rovněž divadelním dramaturgem Paláce Akropolis a spoluzakladatelem Mezinárodního festivalu Nultý bod, který do Prahy přiváží to nejlepší z fyzického, nonverbálního, vizuálního a multižánrového divadla z celé Evropy.


Spitfire Company
Umělecká skupina, jejíž produkce se dnes pohybují od tanečních inscenací přes celou škálu pohybového, fyzického a experimentálního divadla, se vyprofilovala ze setkání umělců nad projektem Hlas Anne Frankové (2007). Základní osu souboru tvoří režisér, dramaturg a literární esejista Petr Boháč a herečka, tanečnice, choreografka a mim Miřenka Čechová. Hlavním tématem jejich dramaturgie je pozice člověka v mezní situaci – člověka ohroženého, stísněného, odcizeného, přesto však revoltujícího a připraveného vykročit ke svobodě a sebeuchopení.
Mezi charakteristické znaky tvorby, která zahrnuje inscenace Hlas Anne Frankové (2007), Černý smích medúzy (2008), Ženský divadelní improvizační punk (2008), Svět odsouzencův (2008), Chaplinův Proces (2009), Unicorn (2009), Nedotknutelní (2010), Bad Clowns (2011), 13. měsíc/Requiem za Bruna Schulze (2012), One Step Before the Fall (2012), Krevety à la Indigo (2013) a Antiwords (2013), patří kladení důrazu na fyzické jednání na jevišti, experimentování s novými divadelními prostředky, rozvíjení imaginace, snaha o propojování různých žánrů a hledání nových vizuálních podnětů. Ve své herecké laboratoři soubor staví na první místo vztah k divákovi a experimentuje s docílením sounáležitosti mezi všemi aktéry „umělecké události“.
Skupina si získala vysoké renomé nejen na tuzemské divadelní scéně, ale prosadila se i na festivalech v zahraniční (např. Fringe Edinburgh 2012).

Animal Exit