Na co přijet na Floru

Kotrouš, Majer, Varyš, Štědroň. Přečtěte si doporučení čtyř osobností z divadelní branže - proč vyráží do Olomouce?

 

Na Floru tentokrát přijedu jen na otočku, abych si užil Směšnou temnotu, kterou jsem v Praze na podzim nestihl. Režisér Pařízek za ni získal ocenění Inscenace roku 2015, takže je na co se těšit. Kdybych měl čas, nenechal bych si ujít i další vídeňské inscenace, Divadlo Na zábradlí a taky bych zašel na koncert Míly Königa a do stanu na Vosto5.

Michal Kotrouš,
překladatel, Agentura Aura-Pont

 

 



Nemohu si nechat ujít ani jednu Pařízkovu inscenaci z Vídně. Sebeobviňování proto, že jsem kdysi v této věci hrál v mém „rodném Multiprostoru“ v Lounech, Staré mistry proto, že je už jednou Pařízek zpracoval v Divadle Komedie a zajímá mě jejich vývoj, a Směšnou temnotu, kterou jsem viděl už dvakrát a těším se po třetí. Dále půjdu určitě na Hamlety Divadla Na zábradlí. Chcete-li také nahlédnout do temnoty herecké kuchyně, nenechte si je ujít! A ještě nesmím zapomenout na Skugga Baldur Studia Hrdinů. Islandská báseň o souboji člověka s přírodou i se sebou samým. A kdo se bude chtít odreagovat, na toho čeká 17. 5. večer v šapitó tvrdé, nekompromisní, německé techno!

Stanislav Majer,
divadelní a filmový herec, Divadlo Na zábradlí

 

Program letošní Flory je skutečně lahůdkový, jak se na jubilejní ročník sluší a patří. Osobně mne láká nejnovější práce Jana Mikuláška Posedlost, jejíž pražskou premiéru pár dní před Olomoucí stejně nestihnu, zajímá mě profil Studia hrdinů, které se již víceméně etablovalo na české divadelní scéně (a uvidíme, jestli a kam se bude vyvíjet dál) a samozřejmě jsem napjatý, jak se flórové publikum potká nebo nepotká s třemi Pařízkovými vídeňskými inscenacemi. Hlavně Handkeho Sebeobviňování se Stefanií Reinsperger stojí za pozornost!

Vojtěch Varyš, komentátor MF Dnes

 

 



Program letošní Flory je opravdu velmi bohatý, pestrý a zajímavý, s velmi výraznou mezinárodní účastí – rozhodně bych chtěl vidět vídeňské inscenace Dušana D. Pařízka Směšná temnota a Sebeobviňování, zajímá mě i scénické zpracování textu Katji Brunner O moc krátkých nožičkách. Přirozeně bych chtěl vřele doporučit inscenace Divadla Na zábradlí, s nimiž letos v Olomouci hostujeme – Posedlost a Hamleti v režii Jana Mikuláška. A pak mě také zajímá Šiktancovo olomoucké zpracování Mayenburgova Kamene či inscenace Studia Hrdinů – na Floru se zkrátka opravdu těším.

Petr Štědroň, ředitel Divadla Na zábradlí