Vídeňská delegace konečně v Olomouci!

Poslechem ouška ledové jehly prudké ochlazení vztahů neohřeješ

ÚVODNÍK MARTINA MACHÁČKA



Na průkopnících strohého divadla je něco přitažlivého. Nepotřebují vrhnout na scénu ohromnou stafáž a na forbínu předsunout místní vyhořelou subretu, která znuděně a s vidinou malého důchodu odříkává monolog stejně jako před padesáti lety. Naopak se ani netváří, že když na jeviště položí např. libovolné rádio a basy od Coca-Coly, je to progresivní umění. Zaumně se nestylizují do extravagantních monster. Vůči okolí se vymezují především vlastní prací. Nepotřebují k tomu nic jiného. Nakonec nemusí být takové divadlo ledové, jak se na první pohled zdá. Klidně napálíte facku horkou dlaní ze zcela chladných pohnutek. Živí liskají živé (hlavně za živa) kvůli mrtvým. A tak dále. 

Celé to znamená jediné! Do Olomouce dorazila delegace profilové sekce Regie: Dušan D. Pařízek, stejně jako tým Divadla Na zábradlí. Po norsko-visegráské intenzivní taneční akvizici nastupuje inkvizice. Ale nebojte se, hoří pouze studeným ohněm. Nepálí, nezahřeje, ale nutí k zamyšlení.

Dušan David Pařízek, jehož vídeňskému profilu je věnována velká část programu, při diskuzi ve festivalovém šapitó v květnu léta páně 2012 (je to dávno, ale ne natolik, aby se na to zapomnělo) prohlásil, že je pro něj Divadelní Flora nejpříjemnější festival v Čechách. Těší se on, těšíme se my, těší se všichni.

Martin Macháček