20. 5.
21:15 Dům u parku
 
Pauline Roelants – Maarten van der Put
BURN
United-C Eindhoven
Performance adaptovaná pro inspirativní reálie nového festivalového prostoru. Jedinečný biotop zalidněný tanečníky a-hudebníky, vytvářejícími obrazově podmanivý svět před očima, nad hlavami i-pod nohama putujících diváků.
SO 21. 5.
21:15 Dům u parku
 
Pauline Roelants – Maarten van der Put
BURN
United-C Eindhoven
Performance adaptovaná pro inspirativní reálie nového festivalového prostoru. Jedinečný biotop zalidněný tanečníky a-hudebníky, vytvářejícími obrazově podmanivý svět před očima, nad hlavami i-pod nohama putujících diváků.
 

 

 

koncept Maarten van der Put & Pauline Roelants

choreografie Pauline Roelants
hudba Ralph Timmermans 
video Maarten van der Put
světelný technik Raoul Baeten

zvukový technik Matthijs Snijders

 

účinkují Pauline Roelants, Maarten van der Put, Sophy Ribrault, Anni Kaila, Florenicia Martina, Marti Guëll Valbona, Hanne Schillemans, Jef Stevens, Evelyne Rossie, Chris van der Weide, Ralph Timmermans, Johan Reijnders, Mark Rommers, Jaco van Kemenade

 

Pauline Roelants a Maarten van der Put ve svém působivém a vizuálně podmanivém projektu s názvem Burn vytvářejí symbolický časoprostor, jakýsi biotop, který obývají tanečníci, performeři, muzikanti, výtvarníci i kameraman a v němž se všichni společně snaží zachytit podstatu člověka a odhalit intimitu jeho myšlení, pocitů i tělesnosti… Se všudypřítomnou nahotou se pak obnažují i skrývané a potlačované emoce. Tvůrci ve své performanci upravené speciálně pro nový festivalový prostor olomouckého Domu u parku kombinují velkoplošné projekce s tancem, náročnými pohybovými kreacemi, improvizacemi i pronikavou hudbou, a tak velmi intenzivně vtahují přítomné diváky do hry a vyzývají je, aby pozorovali tento svět ze všech stran a úhlů, případně se stali jeho součástí. A nechali se spalovat divadlem…


Pohyby tanečníků, hudba a obrazy jsou v inscenaci rovnocennými partnery, divadelní termíny, jako je scénografie, hudební složka představení či choreografie, se sem nehodí. Na druhou stranu je performance tvořena především výtvarnými a spíše statickými obrazy, které přestože nejsou narativní, rozhodně nepostrádají jisté napětí. (…) Atmosféra připomíná zašedlé berlínské kluby, divoké večírky na festivalu Burning Man. Ve chvíli kdy divák na poetiku přistoupí, pocítí silné nutkání se zapojit, což ještě zvyšuje jeho sílu. Burn nestrhne vaši pozornost velkými příběhy, ale fantastickými obrazy, sugestivními výkony a fascinující hudbou. Jen tak se před námi otevírá svět (…), který nepřestává překvapovat.

Malcolm Cnossen, Theaterkrant


V performanci se neustále objevují nové a nové obrazy ze světa tance a výtvarného umění. Tyto překvapivé poetické výjevy a těla hořící úsilím jsou pro celkový obsah určující a vyvyšují představení do nebeských výšin. Celkově tento kus dýchá příjemnou atmosférou plnou chuti do života a kouzelné přímočarosti, která si získá každého diváka pouhým mrknutím oka.

Thomas Linden, Kölnische Rundschau


Maarten van der Put zastává ve skupině United-C roli režiséra a scénografa, ale v podstatě se podílí na celkové reprezentaci souboru. V rámci United-C se soustředí na přípravu sólových představení, které zkoumají lidské tělo, při nichž vynikne jeho specifický vizuální jazyk. Jazyk, který naprosto otevřeně zobrazuje krásu lidského těla. Marteen van der Put se nebojí zaostřit na nejintimnější detaily lidského chování. Výsledkem této práce jsou precizní a exponované performance jako například velice úspěšný kus Untitled (Cowboy) (1992), který dal název celému souboru. Dále následovaly tituly Point Blank (1994), Error (2001), Believer (2003), To Be Continued (2005) a The Passenger (2007). Od roku 2009 do 2012 van der Put vytvářel v rámci United-C sérii studií nahého těla Who Cycle (2009), Too Who (2010) a Who Final (2012). Ty byly představeny veřejnosti také jako menu 14 představení, které zobrazují tělo bez jakékoliv cenzury, v celé svojí mlčenlivosti a skutečnosti. Marteen van der Put navíc tvoří video materiál pro další skupiny, pracuje jako filmař v několika projektech bruselské Needcompany.

 

Choreografka a performerka Pauline Roelants absolvovala amsterodamskou divadelní školu s titulem z moderního tance a tanečního projevu. Je spoluzakladatelkou United-C a se skupinou pracuje od začátku jako choreografka a ve všech projektech navíc figuruje také jako tanečnice/performerka. Ze začátku její tvorba zahrnovala především taneční sóla kombinovaná s videem a hudbou, jako například Virgo (1989) či Amok (1994). Za svou taneční praxi si Pauline Roelants vytvořila osobní styl vyjadřování, který je charakteristický jemnou kombinací síly, smyslnosti a erotična. Její choreografie jsou základním stavebním kamenem tvorby United-C. Mezi nejvýraznější představení patří Untitled (Cowboy) (1992), Say No More (1998), Error (2001), To Be Continued (2005), Please do not touch the Parrot (2006) a Boogie Nights (2008). V roce 2011 Pauline započala svůj vlastní choreografický výzkum s taneční produkcí Apology. Nabízí také workshopy i master class tance a performativního umění. Zároveň učí na Fontys College of Arts v Tilburgu, v minulosti působila na tanečním oddělení Královské konzervatoře v Antverpách.

 

United-C – neboli United Cowboys – je mezinárodní umělecká platforma sídlící v holandském Eindhovenu. Zaměřuje se zejména na tvorbu interdisciplinárních projektů, v nichž kombinuje performanci, tanec, vizuální tvorbu, hudbu i výtvarné umění. Hlavními představiteli tohoto souboru jsou umělecký ředitel a režisér Maarten van der Put a choreografka Pauline Roelants, kteří patří mezi naprosté špičky ve svém oboru. Ve své tvorbě, která momentálně zahrnuje tituly To Be Continued (2005), Please Don't Touch The Parrot (2006), The Passenger (2007), One-Eighty (2008), Who Cycle (2009), Who Too (2010), Apology (2011), Who Final (2012), Burn (2014), Figures That Wander (2014), záměrně potlačují příběhy a staví zejména na asociacích a podvědomí. Největší důraz pak kladou na intenzivní a působivou bravurnost vizuálního a fyzického jazyka, v jehož centru stojí sám performer schopný vytvářet zcela novou realitu. Kromě Nizozemska s představeními vystupovali v Belgii, Francii, Španělsku, Itálii, Polsku, České republice či Kanadě. Přímo pro 17. ročník festivalu Divadelní Flora vznikl v roce 2013 v rámci olomoucké rezidence souboru United-C site-specific projekt Seasoning.


 
 
 
 
In an impressive and visually enthralling project called Burn, Pauline Roelants and Maarten van der Put created a symbolic space-time, a kind of biotope inhabited by dancers, performer, musicians, artists and cameraman, where they altogether try to capture the essence of human being and reveal the intimacy of their way of thinking, feelings, and physicality… The omnipresent nakedness denudes also suppressed emotions… The creative team adapted the performance specially for the new festival premises of Dům u parku, Olomouc and based on association, combined large-scale projection with dance, demanding physical figures, improvisations and piercing music. This approach draws the audience into the game and asks them to look at this world from all the possible sides and angles, or even became part of it. And burn with the production…
 

The movements of the dancers, the music and the images are all equally present in the work; theatrical terms as décor, musical support and choreography do not apply. But then, the work does vary from fine or more static performance art, in the sense that, although not being narrative, there is indeed a time based tension (…) The atmosphere of the performance reminds of the grey clubs in Berlin, or raves at Burning Man. Once the association is established, you feel the urge to join in, which only increases the power of Burn. Burn grabs your attention, not with big stories, but with fantastic images, strong performers, and intriguing music. Like that, you are offered a world (…) that never ceases to surprise.

Malcolm Cnossen, Theaterkrant
 

Images from the dance world and the fine arts ceaselessly arise in the production. These surprising poetic images and the bodies that shine from endeavour, determine the content and place the whole piece at high altitude. On the whole there is a sympathetic atmosphere of vitality, a charming directness that wins over the audience with a wink.

Thomas Linden, Kölnische Rundschau
 
 
Maarten van der Put is committed to United-C as director and designer and is as such engaged in all representations of the company. Within United-C he focuses on creating performances, mostly solos, studies of the body, in which his specific visual language comes to its own. A language that shows beauty in an outspoken way. Van der Put zooms in to reveal intimate behaviour. This resulted in high-profile performances, such as Untitled (Cowboy) (1992), the successful piece from which the company derives its name, Point Blank (1994), Error (2001), Believer (2003), To Be Continued (2005) and The Passenger (2007). From 2009–2012 van der Put created a series of nude studies at United-C: Who Cycle (2009), Too Who (2010), Who Final (2012), also performed as a menu of 14 performances that show the body uncensored, in all its stillness and truth. In addition, van der Put creates video work for several companies, further he is cinematographer on several projects of Needcompany Brussels.

Choreographer and performer Pauline Roelants has graduated from the Amsterdam Theatre School, majoring in Modern Dance and Dance Expression. She is co-founder of United-C and has been with the company from the start as resident choreographer. She's involved in all the performances as a dancer/performer. In the first years the oeuvre concerned dance solos, combined with video and music, such as Virgo (1989) and Amok (1994). Over the years Pauline Roelants has developed a personal idiom that is characterized by a subtle combination of power, sensuality and eroticism, the choreographies are one of the pillars of the overall work of
 
 
United-C. Notable examples include Untitled (Cowboy) (1992), Say No More (1998), Error (2001), To Be Continued (2005), Please do not touch the Parrot (2006) and Boogie Nights (2008). In 2011 Roelants picked up her individual choreographic research with a dance performance Apology. She gives workshops and Master classes dance and performance. Furthermore, she's involved as a teacher at the Fontys College of Arts in Tilburg (NL) and formerly at the Royal Conservatory dance department at Antwerp (BE).
United-C (or United Cowboys) is an international artistic platform based in Eindhoven, the Netherlands. It focuses mainly on interdisciplinary projects combining performance, dance, visual art, music and fine arts. The main personalities of the ensemble are artistic director Maarten van der Put and choreographer Pauline Roelants who belong to the top in their field. They work includes projects: To Be Continued (2005), Please Don't Touch The Parrot (2006), The Passenger (2007), One-Eighty (2008), Who Cycle (2009), Who Too (2010), Apology (2011), Who Final (2012), Burn (2014), Figures That Wander (2014), they intentionally suppress stories and build their productions on association and the subconscious. The accentuate the intensive and impressive perfection of the physical language and move the performer right to the centre to create a new reality. Besides the Netherlands, the performances are played in Belgium, France, Spain, Italy, Poland, Czech Republic, and Canada. Their project Seasoning was created specially for the 17th edition of the Flora Theatre Festival in 2013 within their residency in Olomouc.