SO 21. 5.
17:00 S-klub
 
Adrienn Hód
GRACE
Hodworks Budapešť
Abstraktní choreografie využívající techniky improvizace inscenované do striktně strukturované formy. Provokativní „třpytivá show“ čtyř syrově obnažených tanečníků, naplno stimulující divákovy smysly!

choreografie Adrienn Hód

dramaturgie Ármin Szabó-Székely

hudba Márk Bartha

světla Miklós Mervel

 

premiéra 21. 1. 2016

 

účinkující a spolutvůrci

Marcio Canabarro, Emese Cuhorka, Csaba Molnár, Imre Vass

 

Ve své abstraktní choreografii se zkušená maďarská choreografka Adrienn Hód pokouší hledat odpověď na otázku, kde se naše zkušenosti a pocity stávají legitimními! A protože řadu našich dojmů leckdy nesmíme nebo nemůžeme v běžném životě projevovat, nachází východisko právě v umění, které dovoluje ukazovat a projevovat běžně zakazované i potlačované pocity… Jedině umění se tak stává prostorem pro svobodnou hru… Čtyři obnažení tanečníci pak na jevišti s až neskutečně koncentrovanou energií svými vycizelovanými pohyby suplují slova a v precizně vystavěných tanečních kreacích, které vznikaly s využitím techniky improvizace, zživotňují syrové příběhy. Provokativní „třpytivá show“ tak naplno stimuluje divákovy smysly!

V přesně vedených situacích dostávají performeři obrovský prostor pro improvizace a diváci se tak mohou zcela bez zábran užít vtipnost této inscenace. (…)  Různě po těle i ve všech otvorech mají třpytky, které ovšem nezůstávají jen „na povrchu“, ale přidávají se k procesu dekonstrukce. Jsou koncepční ozdobou metafyzických a andělských stvoření, které vidíme na scéně. Stejně jako předešlé choreografie Adrienn Hód také Grace nepopírá již existující taneční struktury. Jejím záměrem je tyto struktury ukázat v nejistějším světle, rozložit je a potom znova poskládat. Grace je v podstatě o pocitu slitování se, je to sebedestruktivní meta-tanec, který dokáže obrodit.

Sisso Artner, Magyar Narancs, 11. 2. 2016



V roce 1997 dokončila Adrienn Hód (*1975) svá studia na budapešťské taneční škole (Budapest Tánciskola), kterou založil Iván Angelus, a poté se až do roku 2010 aktivně věnovala tanci. Své starší práce prezentovala na choreografických setkáních „Inspiráció“. V roce 1995 založila taneční skupinu OFF a poté v roce 2009 Hodworks. Zúčastnila se celé řady uměleckých programů a podařilo se jí získat nejrůznější podpory a granty. V roce 2011 působila s Hodworks na rezidenci v berlínské Tanzfabrik. V roce 2012 vytvořila Hód představení za podpory projektu Jardin d‘Europe a v roce 2013 zase díky budapešťskému domu současného umění Trafó House. Její tři produkce Basse Danse, Dawn a Conditions of Being a Mortal byly vybrány sítí Aerowaves jako jedny z nejlepších současných tanečních produkcí vůbec. Její práce byla již sedmkrát nominována na cenu Rudolfa Lábána, z nichž dvě proměnila ve vítězství (2012: Basse Danse, 2014: Dawn).
Její tvorba je nejvíce oceňovaná pro vyzdvihování experimentálního aspektu současného tance. Příležitostně také připravuje choreografie pro film (Saulův syn), reklamy a módní show.
Ve své práci se Hód soustředí na tělo samotné, vyčleňuje ho z jeho kulturního kontextu a umísťuje do prázdného prostoru. Na scéně vytváří intimní situace, ve kterých se tanečníkovi dostává prostoru a důvěry k otevření vlastní fyzičnosti. Hód se nebojí pracovat s konceptem neznámého: její technika se zakládá na improvizaci, která je ovšem na scéně pevně ukotvena.

Taneční skupinu Hodworks založila v roce 2007 choreografka Adrienn Hód. Kromě stálých členů kreativního týmu toto mezinárodní uskupení se sídlem v Budapešti zve ke spolupráci tvůrce z různých oborů. Hodworks tvoří inteligentní, inovátorští umělci, kteří používají své vlastní kreativní metody. Soustředí se na lidské tělo jako takové, osvobozené od jakýchkoliv hranic, prostředí, rekvizit nebo jiných osob. Tvorba Hodworks se vždy ubírá novým progresivním směrem a je výsledkem dlouhého kreativního fyzického výzkumu, který má základ v improvizaci dále přetvářené v pevnou strukturu na jevišti. Choreografie Adrienn Hód mluví vlastním čistě vyprofilovaným precizním jazykem a balancují na hranici přesného a velmi abstraktního zobrazení. Její inscenace stimulují divákovu mysl i smysly a vyzývají nás, abychom pochybovali nad tím, co známe a otevřeli se všemu novému a neznámému. Dalším důležitým aspektem tvorby Adrienn Hód je zájem o experimentální hudbu. Mezi nejzásadnější choreografie patří následující tituly: 2008: What Are We Supposed to Do With Our Body? (Mit kezdjünk a testünkkel), 2009: Supra Hits, 2010: Daily Routine Series (Mindennapi rutin sorozat), 2011: Basse Danse, 2012: The Way My Father Imagined It All (Ahogy azt az apám elképzelte), 2013: Down (Pirkad), 2014: Conditions of Being a Mortal (A halandóság feltételei), 2016: Grace.

 
 
 
 

In her abstract choreography, the established Hungarian choreographer Adrienn Hód tries to find an answer to the question of where our experiences and feelings become legitimate! And since we are not allowed or cannot show some of our impressions or ideas in everyday life, she finds the solution in art which lets us show and manifest these usually taboo feelings… Art becomes a space for free game... Four naked dancers move on stage with unbelievably focused energy and their refined movements substitute actual words. The precisely constructed dance schemes which originated based on improvisation method make raw stories come alive. A provocative “glittery show” stimulates all of the audience’s senses!

In these very precisely guided situations performers are given a huge freedom and the audience merges into the pure and unrestricted humour of the performance. (…)  Glitter scattered all around covers their naked body and orifices, and does not appear as glaze but as support of the deconstructing process, of the conceptual trimming, while it re-constructs metaphysical and angelic creations. Like Hód’s previous choreographies, Grace also is not against the existing structures of dance. The intention is only to show those structures more uncertain, take them apart, then rebuild. Grace, actually, is a state of mercy, a self-destructing meta-dance which is able to rebirth.
 
Sisso Artner, Magyar Narancs, 11 February 2016
 


In 1997, Adrienn Hód (b. 1975) completed studies at the Budapest Dance School (Budapest Tánciskola), established by Iván Angelus, and then danced actively until 2010. She presented earlier works at Workshop Foundation’s “Inspiráció” choreography events. In 1995, she established the dance company OFF, followed by Hodworks in 2007. She took part in many artistic programs and received a lot of grants. In 2011 the Hodworks was in residence at the Tanzfabrik in Berlin. In 2012, Hód prepared a production with the support of the Jardin d’Europe project, and in 2013 with that of the Trafó House of Contemporary Art, Budapest. Three of her productions, Basse Danse, Dawn and Conditions of Being a Mortal were chosen by the Aerowaves network of artists as one of the most outstanding contemporary dance performances. Her work has been nominated for the Rudolf Lábán Award on seven occasions so far, winning it twice (2012: Basse Danse, 2014: Dawn).
Her highest profile is in experimental movement, contemporary dance. She has done choreography on occasion for movies (Son of Saul) and commercials, and fashion shows.
In her work, Hód focuses on the body itself, taking it from its cultural context and placing it in an empty space. She creates intimate situations in which dancers are offered space and trust to open their physicality. Hód is not afraid to work with the unknown: her method is based on improvisation that appears in a structured frame on stage.

Hodworks was founded by choreographer Adrienn Hód in 2007. Besides its permanent creative members, the Budapest-based international company works with invited artists from different artistic fields. Hodworks groups together sensible, proactive, and forward-thinking creators having their own creative and concentrated working methods. They focus on the human body itself, liberated from any mediators, limits, sets, or props. Hodworks’ pieces, always moving towards new and progressive directions, are the result of long, creative, corporeal research based on improvisation, which is shaped into a tightly structured form on stage. Hód’s choreographies own a delicately developed, fine, high-quality language balancing between exact and very abstract representations. These pieces stimulate the audience’s spirit and senses and invite us to doubt the known and open up towards the unknown. In addition, Hód is greatly interested in experimental music. Among their most acclaimed pieces we can mention: 2008: What Are We Supposed to Do With Our Body? (Mit kezdjünk a testünkkel), 2009: Supra Hits, 2010: Daily Routine Series (Mindennapi rutin sorozat), 2011: Basse Danse, 2012: The Way My Father Imagined It All (Ahogy azt az apám elképzelte), 2013: Down (Pirkad), 2014: Conditions of Being a Mortal (A halandóság feltételei), and 2016: Grace.