FORMU CHÁPU JAKO VÝPOVĚĎ

BARBORA KAŠPAROVÁ


Šok byl možná jeden z pocitů, který tuto performanci provázel. A pokud ne šok, tak ve vzduchu jistě visela otázka: „O co tady vlastně jde?“ O velmi neotřelé a ve svých prostředcích neobvyklé performanci jsme krátce mluvili s jejím choreografem Fernandem Belfiore. Bylo to více než přínosné. Čtěte níže a získáte malý klíč k tomu, jak k performancím tohoto typu přistoupit a jak je číst.

Jak pracujete s vyzněním svých choreografií, které jsou převážně formalistické? Jak je číst?

Formální performance samozřejmě obsahují nějaké sdělení. To je ale velmi čisté a nekomplikované. Neobsahují žádnou narativní logiku či textový materiál, který by mohl k publiku doléhat. Pro mě není podstatná kontinuita. Jeden obraz přichází po druhém. Důležité je zaměřit se právě na obrazivý aspekt performance a jednotlivé vizuální scény emočně následovat. Uvolnit se, nechat na sebe obrazy působit a osvobodit se od racionálního způsobu uvažování. V D3US/X\M4CHIN4 není žádný děj ani kauzální logika. Je to naopak o jejím rozvolnění. Ve svých performancích navíc kombinuji tanec a divadlo. Tancem vyjadřuji emoce a energii a skrze principy divadla buduji vztah k publiku. Zajímá mě záměrná nelogičnost a boření logického způsobu uvažování. D3US/X\M4CHIN4 se nedá uchopit racionálním způsobem, ale to neznamená, že neobsahuje klíč ke čtení. Materiál je vybrán velmi důsledně. Mísí se zde lidé a stroje a otázkou je jejich vzájemná energie. Jak na nás působí, že všude kolem nás jsou elektrické přístroje.

D3US/X\M4CHIN4 je avizována jako současný rituál. Jak pracujete s prvkem rituálu ve své performanci a co tím rozumíte?

Rituál pro mě znamená ztělesnění proměny. V choreografii by se měla prostřednictvím rituálu aktivovat naše imaginace, která nám umožní otevřít se vyznění obrazů performance. Ty totiž nelze uchopit skrze logické uvažování. Dále pro mě rituál funguje jako komunikační kanál a možnost změny. Touto performancí se snažím docílit jiného úhlu pohledu na realitu.

Jak probíhal tvůrčí proces?

Iv mých ostatních performancích obyčejně pracuji s objekty. Tato performance začala jako výzkum různých objektů, které jsou poháněny elektřinou. Ve svém sólu Al13FB<3 jsem pracoval s mnohem jednoduššími materiály než zde, jako třeba s alobalem či vodou. V této performanci jsem se zabýval materiály, které jsou spojeny s vývojem technologií. Použil jsem běžné domácí spotřebiče, ale i méně obvyklé přístroje jako například elektrickou kolébku. Zajímá mě, jak tyto objekty ovlivňují náš život a imaginaci. To byla má počáteční inspirace. Teprve později jsem sestavil skupinu performerek, které do performance přinesly tematickou rovinu ženství. Tím se můj záměr trochu posunul od počátečního výzkumu objektů a jejich elektrické energie. Na začátku šlo pouze o kontakt věcí a lidského těla.

Jak s objekty pracujete?

Zkoušíme s objekty pracovat neočekávaným způsobem. Třeba že v kolébce, která houpe, chybí dítě. Nepoužíváme předměty z hlediska jejich praktické funkce. Tu ignorujeme a zkoušíme posunout původní význam předmětů.

Proč jste zvolil pro D3US/X\M4CHIN4 právě elektrické spotřebiče?

Není to vlastně jen o nich. V prvé řadě odráží performance společnost a její možné směřování v blízké budoucnosti. Stavíme se k předmětům kolem nás pasivně a neuvědomujeme si, do jaké míry nás ovlivňují. Snažím se upozornit na jejich zásadní roli v našem životě.

 

 

Fernando Belfiore

(*1983) je původem z Brazílie, ale vystudoval v Amsterdamu, kde v současné době žije i pracuje. Živí se jako performer, choreograf a pedagog. Za sólo Al13FB<3 byl vybrán sítí Aerowaves mezi 20 nejtalentovanějších mladých choreografů. Tvoří ve formalistickém stylu a záměrně se vzdává prvoplánové interpretace. Jeho performance jsou založené na originální scénické obrazivosti.