| 16.30 Divadlo hudby | |||
| Martin McDonagh | |||
| KRÁSKA Z LEENANE | |||
| A Studio Rubín Praha | |||
 |
| Inscenace kontroverzního debutu, s nímž nejhranější současný dramatik razantně vstoupil na světová jeviště. Režie: Ondřej Zajíc |
| překlad | Lenka Kapsová |
| dramaturgie | Jiří Janků |
| scéna | Adam Pitra |
| kostýmy | Eva Pitrová |
| režie | Ondřej Zajíc |
premiéra | 6. 3. 2004 / Středočeské divadlo Kladno |
obnovená premiéra | 26. 9. 2005 / A Studio Rubín (koprodukce s SDK a Odeon Art Servis) |
| Mag Folanová | Jana Jiskrová |
| Maureen Folanová | Jaroslava Zimová |
| Pat Dooley | Jiří Štrébl |
| Ray Dooley | Ondřej Kavan |
| (...)
Text je náročný a vyžaduje zkušené, dobré herce. Vzhledem k jeho „kuchyňskému“ charakteru tu totiž režisér nenajde žádné berličky, které by mu umožnily odvést pozornost od případných přešlapů. Ondřej Zajíc na Kladně takové herce má. (...) Temnota se příliš rozbujela a zapustila kořeny hluboko. Vražda je jediným možným řešením. A nakonec – nahlíženo pokřivenou, zrůdnou optikou hry – je svým způsobem happy endem. Kráska z Leenane patří mezi inscenace, které stojí za zhlédnutí. |
| Jana Bohutínská, Divadelní noviny / 13. 4. 2004 |
| Bláznivky z Leenane |
| (...)
Obě netypicky subtilní protagonistky Krásky z Leenane touto hrou dostaly od jinak cynického mladého dramatika dostatečný prostor pro citlivé ženské herecké kreace, které se v tomto případě staly osvěžujícím a poutavým zážitkem. |
| Olga Vlčková, Reflex 43/05 |
| Premiéra Krásky z Leenane diváky šokovala, slabší nátury měly občas chuť vyměnit hlediště za bar. Dramatický příběh mladého autora Martina McDonagha je fackou přetvářce a konvencím. Pojednává o tom, o čem se moc nemluví ani nepíše, protože se to nesluší. O krutých mezilidských vztazích mezi blízkými osobami. Krutá pravda je místy viděna s mírným nadhledem, s humorem, což představení naštěstí odlehčuje. Děj graduje, diváci nedýchají. Přestože Středočeské divadlo navnadilo publikum v poslední době na komedie a muzikály, bylo i na tuto tragickou hru zcela zaplněné hlediště. A odměnou byl čtveřici herců bouřlivý a dlouhotrvající potlesk. |
| Olga Fikrlová, Kladenský deník / 9. 3. 2004 |
| Všichni tři herci – a to je hodno nejvyššího ocenění – se nám stávají suverénními průvodci v zákrutách a nečekaných peripetiích myšlení a vnímání svých postav. Ve svých rolích nám stíhají ukázat nejen to, jak jsou postavy vláčeny poněkud přebujelým myšlením i banalitou svých životů, ale zároveň to, jak se svou situací dokáží bavit i přesto, že si její bezvýchodnost permanentně uvědomují. Je to zvláštní, ale tato nedramatická Jandlova hra přináší v inscenaci Jana Nebeského přirozeně myslícímu a cítícímu divákovi katarzi velikosti antické tragédie. |
| Marie Reslová |
| Na téhle hře mě zaujalo, jak se člověk celou dobu baví, ale tu a tam ho pořádně zamrazí... Ondřej Zajíc |
| Martin McDonagh |
| je označován za zázračné dítě současného světového dramatu.
Narodil se v roce 1970 v Londýně. Oba jeho rodiče ovšem pocházeli ze západního Irska, kam v dětství pravidelně jezdil na prázdniny a kam také situuje příběhy drtivé většiny svých dramatických opusů. V šestnácti letech opustil školu, údajně pro neshody s učiteli, kteří si troufli hodnotit jeho hry a rozhodl se živit psaním. Na anglická jeviště vtrhl v šestadvaceti letech jako uragán a řada divadelníků o něm hovoří jako o „Shakespearovi 21. století“. Kráska z Leenane byla jeho vůbec první divadelní hrou. Text se již krátce po prvním uvedení v londýnském Royal Courtu dostal na broadwayská jeviště. Je nesporné, že McDonagh je jedním z nejtalentovanějších tvůrců své generace, který stojí mimo soudobý celosvětový trend tzv. coolness dramatiky. Jeho hry jsou sice drsné, ale nechybí v nich humor a nadhled. Sám říká, že se s oblibou pohybuje na hranici mezi komediálností a krutostí. |