Děvčata, která mají čas. Němá hudba. Tanec spolu...
...vrcholící sadistickým zápasem každé s každou,
rozkošnicky kombinující brutalitu s tanečností.

choreografie	Veronika Švábová & Jan Beneš-McGadie
interpretace	Lea Čapková Eliška Kašparová / Jana Hudečková Marta Trpišovská
light design	Jan Beneš-McGadie
kostýmy	Mariana Jamníková
hudba	Tomáš Procházka, Bubák, Franz Schubert
premiéra	2. 2. 2005

(...) Choreografie Naměkko celkem trefně pracuje s vnitřními pravidly a modely chování malých dívčích paktů. Přátelství mezi ženami, jak známo, formuje a tmelí i skrytá soutěživost. Intriky a manipulace, zápas o vedení smečky, přeskupování sympatií v poměru 2:1, zpracovala choreografka v malá taneční „dramátka”, která dávají těmto malým organismům život i smysl.
To, že k sobě holky patří, na první pohled demonstrují kostýmy. Jsou sice každý jiný, ale pořízeny jakoby v jednom krámu, od jedné firmy, z jedné kolekce. Proto jsou jejich nositelky z jednoho těsta. Jedovatá, ale top a trendy barevná, zelenofialová kombinace, jasně prorokuje, co od dívek můžeme čekat.
(...) Jak už název prozrazuje (Naostro), Beneš se s tématem příliš nemazlí a rovnou do toho řízne. Zdá se, že o ženské agresivitě ví hodně a nebojí se to ukázat. Rafinovanou barevnost kostýmů předchozí choreografie Naměkko vystřídá v Naostro černobílý kontrast – bílá scéna s černým vyvýšeným pódiem je vlastně ringem (skoro popravištěm). Beneš uchystal sadistický zápas každé s každou, v němž rozkošnicky kombinuje brutalitu s tanečností.

Jana Návratová, Taneční zóna / jaro 2005

NANOHACH je jednou z nejatraktivnějších a nejinteligentnějších tanečních skupin v Čechách.

Vladimír Hulec, Divadelní ústav Praha / 21.10. 2005

(...) Zatímco první část Naměkko nás jen tak lechtala, při Naostro jsme se dusili smíchy. Jaká rozkoš!

Berrak Yedek, Taneční zóna / zima 2007

www.nanohach.cz