scénář	Choderlos de Laclos, Jean-Claude Carriere
kamera	Miroslav Ondříček
střih	Nena Danevic, Alan Heim
hudba	Christopher Palmer
hrají	Colin Firth (Valmont), Annette Bening (markýza de Merteuil), Meg Tilly (paní de Tourvel), Fairuza Balk (Cecilie), Henry Thomas (rytíř Danceny), Jeffrey Jones (Gercourt), Sian Phillips (paní de Volanges) a další
	137 min

Film je úchvatně krásný, láká diváka do luxusního aristokratického světa. Formanův přístup namísto toho, aby šel divákovi po krku, útočí na jeho srdce.

Rolling Stone

Když na sklonku 19. století vyšel de Laclosův román v dopisech Nebezpečné známosti, vyvolalo dílo celospolečenský skandál a pokrytecké pobouření, poplatné neomylné lidové moudrosti o hlučnosti potrefených hus. De Laclos vylíčil aristokratickou francouzskou společnost jako zahnívající semeniště amorálnosti, neupřímnosti, lží a bezskrupulózních intrik. Šťastně ovdovělá šlechtična společně se svým mileneckým spiklencem spřádají pro vlastní úchylné pobavení plány, jimiž poškozují pověst těch, kterým na pověsti záleží a ubližují těm, kteří dosud neokorali. Jejich vrcholný intrikářský komplot započne ve chvíli, kdy se ústřední antihrdinka markýza de Merteuil rozhodne pomstít svoji pošlapanou ješitnost. De Laclosova markýza není jenom vzorovou zápornou postavou a svrchovaným loutkovodičem ostatních aktérů, ale i představitelkou pokřivené emancipace v prefeministické éře. Její sexuální bezuzdnost a morální vyprázdněnost jsou bojovnou odpovědí na nesmyslná a omezující pravidla, jejichž korzetem se předrevoluční francouzská společnost sešněrovala.
Miloš Forman se chopil historické látky v téměř stejné chvíli jako Stephen Frears, který Formana předběhl datem uvedení a vyzískal na tom oscarové nominace i sošky. Frears ve své adaptaci vycházel z veleúspěšné dramatizace Christophera Hamptona, Forman navázal tvůrčí dialog přímo s románem a rozhodl se nesledovat to, co v dopisech stojí, ale to, co je za nimi.
Příběh navíc převyprávěl z vychýlené perspektivy, neboť ústředním zobrazovacím bodem ustanovil Valmonta, který v románu funkčně i proporčně stojí pod postavou markýzy.
A tak se stalo, že Frearsova adaptace, nasáklá pudovostí, bezcitným požitkářstvím a krutostí mocných, zůstává apelem a varováním před zkažeností charakterů ve všech historických epochách, zatímco Formanův Valmont předkládá historii upřímného citu, zrozeného v neupřímných podmínkách a poukazuje na fakt, že největším nepřítelem je člověku jeho vlastní slabost a neschopnost postavit se společenskému posměchu či nesouhlasu.

Kateřina Surmanová

Miloš Forman (*1932) začínal jako tvůrce veristické větve české nové vlny, jíž položil základní kameny svými potměšile úsměvnými filmy Černý Petr nebo Lásky jedné plavovlásky.
S příjezdem ruských tanků se odsunul do americké emigrace. Po prvotním neúspěchu s aplikováním v tuzemsku ozkoušených vypravěčských postupů se adaptoval na americká divácká očekávání a věnuje se velkým, často historickým příběhům jedinců, kteří díky své výjimečnosti či podivnosti musejí bojovat s konformitou většiny. Mezi jeho nejúspěšnější americké snímky patří Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Amadeus. (KS)

Choderlos de Laclos (1741–1803) je dnes pozapomenutým básníkem a romanopiscem, jehož přežilo jediné dílo, Nebezpečné známosti. Pravděpodobně zamýšlel napsat varovný moralistický pamflet, ovšem příchod Francouzské revoluce a gilotiny dal jeho románu vizionářský přídech. Byl znovuobjeven libertinskou společností 60. let 20. století, která ho oslavovala pro otevřené pojednání sexuality u obou pohlaví. (KS)