ČT 15. 5. 2008


10.15Arcidiecézní muzeum / Mozarteum
BOBBY DEERFIELD
USA 1977 / režie Sydney Pollack
Netypická a neklišovitá romance dvou lidí, kteří se ocitají v blízkosti smrti.
/ filmová projekce pro střední školy
scénářAlvin Sargent
kameraHenri Decaë
střihFredric Steinkamp
hudbaDave Grusin
hrajíAl Pacino (Bobby Deerfield), Marthe Keller (Lillian Morelli), Anny Duperey (Lydia), Walter McGinn (Leonard) a další
124 min

Okouzlující, byť lehce povýšenecké drama. Skvělá režie. Něžný a srozumitelný scénář. Pochmurně vtipné navzdory tragickému tématu.

www.imdb.com

Genialita Pacinova hereckého projevu spočívá v jeho minimalismu. Je schopný vyjádřit maximální rozptyl emocí za minimálního užití dialogů. Jeho obličej je zprostředkovatel.

Dineke Helmink, Movie 2 Movie

Existují lidé, kteří potřebují v každém okamžiku cítit, že žijí a prožívají, kteří za soumraku dne potřebují vědět, že ničeho nelitují a svým časem nemrhali. Existují lidé, kteří se plahočí od rána k ránu, kterým život není darem, ale obtížnou přítěží, a kteří za večerů zjišťují, že se zase budou muset vzbudit. Remarque ve svém méně známém díle Nebe nezná vyvolených nechal unavené hrdiny, aby se setkali a vzájemně se proměňovali vůči těmto dvěma životním principům.
Lillian již čtyři roky pobývá ve švýcarském sanatoriu a ví, že na její chorobu není lék. Náhodou se setká s automobilovým závodníkem Bobbym. Blízkost smrti oba lidi spojí a oni se pošetile radují z maličkostí, aniž by si otevřeně připouštěli, že se jim do života vkrádá obrovský, nezadusitelný cit. Prožívají emoční erupce, zatímco nad nimi visí krutý ortel — doslovně vyjádřený v titulu díla.
Pollack přesunul těžiště ústředního zájmu z nemocné a toužebné Lillian na sebevražedně hazardérského automobilového závodníka. Jeho Bobby Deerfield je příběhem romantického vzplanutí a osudové lásky ve všemožně nepříznivých podmínkách, zároveň ale symbolicky vykresluje cestu za poznáním, na niž Deerfield vstupuje po téměř smrtelné havárii svého kolegy. Postupně nachází prchavé a neartikulované odpovědi na univerzálně lidské otázky, až jeho cesta skončí tam, kde vládne nestranná spravedlnost Nebe.

Kateřina Surmanová

Erich Maria Remarque (1898–1970) představuje tzv. ztracenou generaci, k níž náležel a jejíž témata reflektoval. Nacistickým režimem byl pro své protiválečné cítění označen za nepřítele režimu a jeho knihy byly demonstrativně páleny na hranicích. Prošel mnohými povoláními, včetně prodavače náhrobních kamenů a redaktora sportovního časopisu, než se mu podařilo prorazit s celosvětově uznávaným a částečně autobiografickým románem Na západní frontě klid (1929). (KS)

Sydney Pollack (*1934) působí jako režisér, herec a producent. Umělecky se etabloval na široké žánrové škále; úspěch a uznání sklidil za svá romantická melodramata (Vzpomínky na Afriku), politické thrillery (Tři dny kondora) i komedie (Tootsie). Začínal jako televizní scenárista a režisér, průlom na stříbrné plátno znamenala adaptace McCoyovy novely Koně se také střílejí. (KS)