ČT 22. 5. 2008


15.00Konvikt / filmový sál
CESTA PUSTÝM LESEM
Česká republika 1997 / režie Ivan Vojnár
Režijní debut zkušeného kameramana studující bizarní komunitu šumavské vesnice.
scénářIvan Arsenjev
kameraJaromír Kačer
střihAlois Fišárek
hudbaVojtěch Havel, Irena Havlová
hrajíPavel Landovský (Kokeš), Václav Koubek (Holoubek), Eliška Sirová (Anna), Jana Dolanská (Hudlerová) a další
87 min

Po vizuální stránce se jedná o úctyhodné dílo. Kameraman Jaromír Kačer buduje v krajinných panoramatech osobitou syrovou atmosféru.

Pavla Bergmannová, katalog Artfilm

Jsem Vojnárovi vděčný, že ukazuje, že film může být také uměleckým dílem a ne jenom bezduchou zábavou. Kolik takto pojatých snímků u nás po roce 1989 vzniklo?

Pavel Ries, www.csfd.cz

Arsenjevova první verze příběhu o zasuté osadě v šumavských lesích podléhala pečlivému a několikanásobnému přepracovávání v koordinaci s režisérem, než oba pánové usoudili, že filozofující a nesměle plynoucí tok záblesků získal parametry filmovatelnosti. Někteří kritici, zvláště ti zahraniční, se odvažují přirovnávat Vojnárův přístup k látce k subtilnímu poetismu režijních géniů Alexandra Sokurova (Ruská archa, Otec a syn) nebo Bély Tarra (Satanské tango, Werckmeisterovy harmonie). Baladu o hledání sebe sama zasadil Vojnár do hlubokých hvozdů Šumavy, mezi divoce proudící bystřiny a vzpínající se kopce. Uprostřed močálů a blat je život skupinky místních obyvatel vymezen institucemi kostela, fary, pošty, tulácké chýše a zlatého dolu. Do semknutého společenství, které funguje na principu kolektivního vědomí a mlčení, přichází penzionovaný zubní lékař z Vídně, aby se vypořádal se svými démony a našel vnitřní rovnováhu. Setkává se s tesklivou mladou ženou, jíž se rozpadly sny o šťastném manželství, s udřenou vdovou, farářem, který všechno vidí a do ničeho nezasahuje, nebo se svébytně mudrlantským poustevníkem, žijícím s ostatními a přeci bez nich. Tempo filmu udává ráz a rytmus zimní krajiny, kdy všechno živé v usebrání odpočívá pod sněhovými pokrývkami a kdy klokot vzedmutých myšlenek přerušuje jen křupání kročejů v mrazivé bělosti. Z poeticky nasnímané krajiny se neokázale vylupují detaily osudů jednotlivých protagonistů. Nejde ani tak o vypnutí tradičního narativního oblouku jako o skládání puzzle. Nové podrobnosti a fakta, jež se o aktérech dozvídáme, posouvá a proměňuje způsob, jakým o nich můžeme nebo chceme smýšlet. Ve chvíli, kdy se mozaika konečně seskládá, vpadne do horského útočiště strašidlo první světové války a vnější okolnosti nikomu neumožní, aby pokračoval v pokojném životě podle upřednostněné šablony. Vojnárův režijní debut se střetl s rozporuplnými reakcemi mezi klubovým publikem; zatímco jej jedni zatratili pro roztříštěnou epizodičnost, druzí ocenili decentní harmonii vytříbených záběrů krajiny s teskně oslavnou hudbou manželů Havlových. Zahraniční kritika kladně hodnotila vyváženou kompozici odrazu českého folklóru a mentality národního svérázu.

Kateřina Surmanová

Ivan Vojnár (*1942) je původem slovenský, ale v České republice zdomácnělý fotograf, kameraman a režisér dokumentárních i hraných snímků.
Spolupracoval mimo jiné s režiséry Jaromilem Jirešem nebo Drahomírou Vihanovou, představiteli české nové vlny. Realizace jeho hraného debutu Cesta pustým lesem dlouho selhávala na nedostatku peněz, až se jej konečně produkčně ujal Čestmír Kopecký a dovedl projekt do zdárného konce.
Tento film i následující Proroci a básníci, Kapitoly z kalendáře a Lesní chodci se zaobírají neortodoxními jedinci z okraje společnosti a jejich životní téma zpracovávají formou dokumentaristické eseje na hranici baladického snění. (KS)