DF 2009
T14. 5.
10.00 / 22.00Divadlo hudby
P15. 5.
10.00 / 21.30Divadlo hudby

Vladimr Hanzel Ji Honzrek
Jakub Macek Tom P. Kaer
OSMDESTDEVT
trenar jedn revoluce
Divadlo Feste Brno
dramaturgieJakub Macek
vpravaRadka Vyplailov
hudbaJi Star
reieJi Honzrek
premira1. 11. 2008
hrajJan Grundman
Barbora Milotov
Tereza Richtrov
Sergej Sana

Inscenac Osmdestdevt s podtitulem Trenar jedn revoluce pokrauje Divadlo Feste (provozovan obanskm sdruenm REPT) ve sv dramaturgick linii Identita.
Prvnm projektem linie byl divadeln tvar Identita I.: N islm, kter ml premiru 18. 1. 2007 v Experimentlnm prostoru Roxy / NoD v Praze, druhm pak titul Popis obrazu/Bildbeschreibung (text: Heiner Mller), jen byl v esko-nmeckm hereckm obsazen poprv uveden 15. 11. 2007.

Pedstaven Osmdestdevt Trenar jedn revoluce stav na zneklidujcm zpochybnn autenticity revoluce jako zcela iveln a ulic zen udlosti a souasn na podtren kontrastu mezi kadodennm ivotem ve svt ped pevratem a po nm. Divadlo Feste v inscenaci kombinuje klasick divadeln postupy s interaktivn rekonstrukc legendrnch jednn mezi Obanskm frem a zstupci totalitn moci (divci se tak v jedn sti inscenace stvaj Vclavem Havlem, Petrem Pithartem, Saou Vondrou, imonem Pnkem, Ladislavem Adamcem i Vclavem Klausem). Divadelnmi prostedky je tak zprovoznn revolun trenar, v nm m kad divk pleitost zkusit si naneisto zat sametovou revoluci. Inscenace vyuv autentick zznamy politickch jednn revolunch dn, kter zaznamenal Vladimr Hanzel v knize Zrychlen tep djin. Charakteristick rysy tchto jednn pak inscenace zobecuje a uvd do souvislost s dalm vvojem v na zemi.

V naem pedstaven (...) Listopadov revoluce funguje jako karneval. Lid venku tan a vytvej tak patinou kulisu tomu skutenmu pevratu, kter je sp o hledn konsenzu, ne o konfliktu mezi starm a novm, zlm a dobrm. Revolun udlosti roku 1989 nahlme dnenma oima a klademe si otzku, jak tato doba ovlivnila eskou identitu.

dramaturg Jakub Macek

Tvrci rezignovali na jakkoliv chronologick i faktick ilustrovn podzimnch udlost roku 1989, ale jejich clem je jak deklaruje sm reisr provokovat a zneklidnit. Proto u zrodu inscenace stoj nikoliv historick fakta, ale nkolik provokativnch a zneklidujcch otzek, jejich kolem je zpochybnit autenticitu a ivelnost revoluce: Jak to, e ta zmna probhla tak hladce? V em spovala? Jak se to, co oznaujeme za demokratick, rod z totalitnho? Jak se od nj odliuje? A byla to vbec revoluce? Honzrek tak chce poukzat na to, e revolun udlosti u ns byly vlastn nevyhnuteln a samozejm dky pedchozmu pdu totalitnch reim v mnoha jinch zemch Evropy a v konenm dsledku lo vlastn jen o pedn moci. Zrove celou revoluci pirovnv k bachtinovskmu karnevalu.
(...)
Jednoduch scna a minimum rekvizit dvaj nejvt prostor samotnm hercm. Tmi nejsou jen pedstavitel t vysokokolk (Jan Grundman, Barbora Milotov, Tereza Richtrov) a aka (Sergej Sana), ale kad, kdo se v tu chvli nachz ve sklepnm prostoru Reduty. Zapojen divk do akce (a nejde jen o njak krtk a bezvznamn okamik, nbr o znanou st inscenace) je skvlm tahem, ale me bt zrove i kamenem razu. Ne vichni toti dok plynule a nahlas st, asto se ztrcej. Nicmn autorm nelo o dokonal peten pidlench text, ale o umonn divkm prot autenticitu jednn a vt se do jednotlivch osobnost. Zrove tato forma rozprostr irok pole psobnosti pro Sergeje Sanu, kter dokonale a pohotov vyuv svch improvizanch schopnost.
(...)
Inscenace Osmdestdevt nabz dal z mnoha zpracovn udlost tzv. sametov revoluce. Je sympatick, e tvrci nezvolili otepan dokumentrn styl, ale snaili se o zcela netradin pohled. Je ovem otzka, nakolik inscenaci doke rozumt mlad generace divk. Vdy jmna jako Havel, Klaus, Kocb i Horek dnes chpeme ve zcela jinch souvislostech a dal jako Mohorita, Adamec i Mal nm nekaj vbec nic.
Nicmn po tm dvaceti letech od listopadovch udlost je teba klst si ve zmnn provokativn a zneklidujc otzky a hledat na n odpovdi.

Lucie Hebkov, rozrazilonline / 3. 12. 2008

Plnujete pokraovat v reflexi eskch djin i za rok 1989? Pedstavuje pro vs novodob esk historie tma?
Nsledujc dl cyklu o identit by ml souviset s tmatem osvobozovn, kter se ns tkalo zejmna v letech 1945 a 1968, pestoe vdy mlo radikln odlin vznam. Zajm ns vak obecn tma osvobozovn prostoru, a to i v souasnch souvislostech takzvan osvobozovacch mis v Afghnistnu, Irku nebo Kosovu. M osobn nejvc zajm, kolik se v roce 2008 vejde do procesu osvobozovn nsil. Vezmte si, kolik nsil pchaj evropt vojci v Africe, pedevm na ench. Dlaj tam tot, co rut vojci u ns v roce 1945. Rusov nebyli za vlen zloiny nikdy potrestni, na rozdl od Nmc a Japonc. Toto tma bylo vytsnno, a tm pdem se nsil dje dl. Pestoe na n upozoruj rzn nevldn organizace, soust vtinovho medilnho diskurzu nen. Nikde se nepe: Francouzsk vojk znsilnil tinctiletou holiku v Kongu.
Pro si Divadlo Feste vybralo za zasteujc tma identitu?
Zajm ns identita prostoru, ve kterm ijeme. A te je otzka: co je ten prostor? Je to zpadn civilizace, Evropa, esk republika nebo Brno? Kad z nich generuje jin tma, a u je to islm, mdia nebo zlomov roky 1945 a 1968. Co udlala globalizace s tmito prostory a identitou jejich obyvatel? lovk pat kamkoliv a nikam. Na jedn stran globalizace rozloila identitn konstanty, ale zrove nabdla prostedky loklnho rozvoje. Dky komunikaci v mezinrodnm prostoru, dky internetu mu s Maarem a Japoncem spolupracovat na rozvoji esk regionln kultury. Identita se kompletn pemuje. I u ns poprv pozitivn.
Jakou funkci by podle vs mlo mt v souasnosti divadlo?
Myslm, e by mlo bt aktivn, chcete-li angaovan. To ale neznamen, e by nemohlo bt zrove zbavn. Napklad inscenace SKUTR nebo Indin v ohroen Jiho Havelky uvdn v HaDivadle podle m dokazuj, e je mon dlat chytrou zbavu, kter klade otzky. Vechny tyto dl funkce divadla spoleensko-kritick, zbavn, poznvac by vak podle m mly slouit k tomu, aby divadlo otevralo prostor, nov zpsob uvaovn. Myslm, e historie na zem generuje obrovsk mnostv otzek, kter jsou tabu, a prv dekonstrukce vech tch mt a pedsudk pedstavuje hozenou rukavici pro divadlo.

z rozhovoru s reisrem Jim Honzrkem, Divadeln noviny 19/2008