dramaturgie | Jakub Macek |
vprava | Radka Vyplailov |
hudba | Ji Star |
reie | Ji Honzrek |
premira | |
hraj | Jan Grundman Barbora Milotov Tereza Richtrov Sergej Sana |
Inscenac Osmdestdevt s podtitulem Trenar jedn revoluce pokrauje Divadlo Feste (provozovan obanskm sdruenm REPT) ve sv dramaturgick linii Identita.
Prvnm projektem linie byl divadeln tvar Identita I.: N islm, kter ml premiru 18. 1. 2007 v Experimentlnm prostoru Roxy / NoD v Praze, druhm pak titul Popis obrazu/Bildbeschreibung (text: Heiner Mller), jen byl v esko-nmeckm hereckm obsazen poprv uveden 15. 11. 2007.
Pedstaven Osmdestdevt Trenar jedn revoluce stav na zneklidujcm zpochybnn autenticity revoluce jako zcela iveln a ulic zen udlosti a souasn na podtren kontrastu mezi kadodennm ivotem ve svt ped pevratem a po nm. Divadlo Feste v inscenaci kombinuje klasick divadeln postupy s interaktivn rekonstrukc legendrnch jednn mezi Obanskm frem a zstupci totalitn moci (divci se tak v jedn sti inscenace stvaj Vclavem Havlem, Petrem Pithartem, Saou Vondrou, imonem Pnkem, Ladislavem Adamcem i Vclavem Klausem). Divadelnmi prostedky je tak zprovoznn revolun trenar, v nm m kad divk pleitost zkusit si naneisto zat sametovou revoluci. Inscenace vyuv autentick zznamy politickch jednn revolunch dn, kter zaznamenal Vladimr Hanzel v knize Zrychlen tep djin. Charakteristick rysy tchto jednn pak inscenace zobecuje a uvd do souvislost s dalm vvojem v na zemi.
V naem pedstaven (...) Listopadov revoluce funguje jako karneval. Lid venku tan a vytvej tak patinou kulisu tomu skutenmu pevratu, kter je sp o hledn konsenzu, ne o konfliktu mezi starm a novm, zlm a dobrm. Revolun udlosti roku 1989 nahlme dnenma oima a klademe si otzku, jak tato doba ovlivnila eskou identitu.
dramaturg Jakub Macek
Tvrci rezignovali na jakkoliv chronologick i faktick ilustrovn podzimnch udlost roku 1989, ale jejich clem je jak deklaruje sm reisr provokovat a zneklidnit. Proto u zrodu inscenace stoj nikoliv historick fakta, ale nkolik provokativnch a zneklidujcch otzek, jejich kolem je zpochybnit autenticitu a ivelnost revoluce: Jak to, e ta zmna probhla tak hladce? V em spovala? Jak se to, co oznaujeme za demokratick, rod z totalitnho? Jak se od nj odliuje? A byla to vbec revoluce? Honzrek tak chce poukzat na to, e revolun udlosti u ns byly vlastn nevyhnuteln a samozejm dky pedchozmu pdu totalitnch reim v mnoha jinch zemch Evropy a v konenm dsledku lo vlastn jen o pedn moci. Zrove celou revoluci pirovnv k bachtinovskmu karnevalu.
(...)
Jednoduch scna a minimum rekvizit dvaj nejvt prostor samotnm hercm. Tmi nejsou jen pedstavitel t vysokokolk (Jan Grundman, Barbora Milotov, Tereza Richtrov) a aka (Sergej Sana), ale kad, kdo se v tu chvli nachz ve sklepnm prostoru Reduty. Zapojen divk do akce (a nejde jen o njak krtk a bezvznamn okamik, nbr o znanou st inscenace) je skvlm tahem, ale me bt zrove i kamenem razu. Ne vichni toti dok plynule a nahlas st, asto se ztrcej. Nicmn autorm nelo o dokonal peten pidlench text, ale o umonn divkm prot autenticitu jednn a vt se do jednotlivch osobnost. Zrove tato forma rozprostr irok pole psobnosti pro Sergeje Sanu, kter dokonale a pohotov vyuv svch improvizanch schopnost.
(...)
Inscenace Osmdestdevt nabz dal z mnoha zpracovn udlost tzv. sametov revoluce. Je sympatick, e tvrci nezvolili otepan dokumentrn styl, ale snaili se o zcela netradin pohled. Je ovem otzka, nakolik inscenaci doke rozumt mlad generace divk. Vdy jmna jako Havel, Klaus, Kocb i Horek dnes chpeme ve zcela jinch souvislostech a dal jako Mohorita, Adamec i Mal nm nekaj vbec nic.
Nicmn po tm dvaceti letech od listopadovch udlost je teba klst si ve zmnn provokativn a zneklidujc otzky a hledat na n odpovdi.
Lucie Hebkov, rozrazilonline / 3. 12. 2008
Plnujete pokraovat v reflexi eskch djin i za rok 1989? Pedstavuje pro vs novodob esk historie tma?
Nsledujc dl cyklu o identit by ml souviset s tmatem osvobozovn, kter se ns tkalo zejmna v letech 1945 a 1968, pestoe vdy mlo radikln odlin vznam. Zajm ns vak obecn tma osvobozovn prostoru, a to i v souasnch souvislostech takzvan osvobozovacch mis v Afghnistnu, Irku nebo Kosovu. M osobn nejvc zajm, kolik se v roce 2008 vejde do procesu osvobozovn nsil. Vezmte si, kolik nsil pchaj evropt vojci v Africe, pedevm na ench. Dlaj tam tot, co rut vojci u ns v roce 1945. Rusov nebyli za vlen zloiny nikdy potrestni, na rozdl od Nmc a Japonc. Toto tma bylo vytsnno, a tm pdem se nsil dje dl. Pestoe na n upozoruj rzn nevldn organizace, soust vtinovho medilnho diskurzu nen. Nikde se nepe: Francouzsk vojk znsilnil tinctiletou holiku v Kongu.
Pro si Divadlo Feste vybralo za zasteujc tma identitu?
Zajm ns identita prostoru, ve kterm ijeme. A te je otzka: co je ten prostor? Je to zpadn civilizace, Evropa, esk republika nebo Brno? Kad z nich generuje jin tma, a u je to islm, mdia nebo zlomov roky 1945 a 1968. Co udlala globalizace s tmito prostory a identitou jejich obyvatel? lovk pat kamkoliv a nikam. Na jedn stran globalizace rozloila identitn konstanty, ale zrove nabdla prostedky loklnho rozvoje. Dky komunikaci v mezinrodnm prostoru, dky internetu mu s Maarem a Japoncem spolupracovat na rozvoji esk regionln kultury. Identita se kompletn pemuje. I u ns poprv pozitivn.
Jakou funkci by podle vs mlo mt v souasnosti divadlo?
Myslm, e by mlo bt aktivn, chcete-li angaovan. To ale neznamen, e by nemohlo bt zrove zbavn. Napklad inscenace SKUTR nebo Indin v ohroen Jiho Havelky uvdn v HaDivadle podle m dokazuj, e je mon dlat chytrou zbavu, kter klade otzky. Vechny tyto dl funkce divadla spoleensko-kritick, zbavn, poznvac by vak podle m mly slouit k tomu, aby divadlo otevralo prostor, nov zpsob uvaovn. Myslm, e historie na zem generuje obrovsk mnostv otzek, kter jsou tabu, a prv dekonstrukce vech tch mt a pedsudk pedstavuje hozenou rukavici pro divadlo.
z rozhovoru s reisrem Jim Honzrkem, Divadeln noviny 19/2008