�okuj�c� sci-fi utopie
�i temn� obrazy z �esk� minulosti?

Prvn� tuzemsk� dramatizace
slavn�ho alegorick�ho rom�nu
sugestivn� popisuj�c�ho manipulaci
s lidskou osobnost� a mysl�.

sc�na a kost�my	Marek Cpin
videoart	Michal Puha�
dramaturgick� spolupr�ce	Zuzana Mildeov�
hudba, v�b�r hudby, dramatizace a re�ie	Jan Mikul�ek
premi�ra	21. 3. 2009
Winston Smith	Jan Vlas
Julie	Sylvie Krupansk�
O'Brien	Kate�ina Krej��
Parsons, Goldstein I	Jan V�pen�k
Syme, Goldstein II, sta�ec, dozorce	Tom� Dastl�k
Charrington, Goldstein III, dozorce	P�emysl Bure�
Martin, v��epn�, dozorce, Goldstein IV	Tom� Krej��
Parsonsov�, Smithov�, Goldstein V	Tereza Vili�ov�
Ampleforth, sta�ec 2, Goldstein VI	Luk� Meln�k
hlas d�v��tka	Veronika Syslov�

Sen o Zlat� zemi
M�l sen. St�l na n�zk�m pru�n�m tr�vn�ku za letn�ho ve�era, kdy �ikm� slune�n� paprsky zlatily zem. Krajina, na ni� se d�val, se mu ve snu vracela tak �asto, �e si nikdy nebyl �pln� jist�, jestli ji vid�l ve skute�n�m sv�t� nebo ne. V duchu ji naz�val Zlat� zem�. Byla to star�, kr�l�ky ohlodan� pastvina, kterou se vinula p�inka, tu a tam poznamenan� krtinci. Ve st�apat�m �iv�m plot� na prot�j�� stran� pole se v lehk�m v�nku k�valy v�tve jilm�, jejich� hust� list� se zachv�valo jako �ensk� vlasy. N�kde docela bl�zko, i kdy� ho nebylo vid�t, zvolna tekl �ist� potok, v t�n�ch pod vrbami plavaly b�lice. P�es pole p�ich�zela d�vka s tmav�mi vlasy. Jakoby jedin�m pohybem ze sebe strhla �aty a s opovr�en�m je odhodila. T�lo m�la b�l� a hladk�, ale nevzbuzovalo v n�m touhu, vlastn� se na n� ani ned�val. V tom okam�iku ho v�ak zaplavil obdiv nad gestem, s n�m� �aty odhodila. Jeho p�vab a bezstarostnost jako by odepsaly celou kulturu, cel� syst�m my�len�, jako kdyby se Velk� bratr a Strana a Ideopolicie dali sm�st ze sv�ta jedin�m n�dhern�m pohybem pa�e.

George Orwell, 1984

V�lka je m�r / Svoboda je otroctv� / Nev�domost je s�la
1984

Newspeak byl ofici�ln� jazyk Oce�nie um�le vytvo�en� pro ideologick� pot�eby Angsocu (anglick�ho socialismu). V roce 1984 je�t� nikdo nepou��val newspeak jako jedin� prost�edek dorozum�n� (paraleln� existoval je�t� b�n� hovorov� jazyk a nespisovn� jazyk prol�t�). P�edpokl�dalo se v�ak, �e n�kdy v roce 2050 newspeak zcela nahrad� oldspeak (neboli spisovn� jazyk). �lenov� Strany z�m�rn� pou��vali newspeakov�ch slov a gramatick�ch vazeb st�le �ast�ji v ka�dodenn�ch projevech, p�ipravovali tak podhoub� pro budouc� striktn� dodr�ov�n� newspeaku.
Newspeak byl vytvo�en hlavn� proto, aby znemo�nil v�echny nevhodn� zp�soby my�len�. Lid, kter� si jednou prov�dy osvoj� jeho z�sady, nem� mo�nost uva�ovat mimo jeho intence. �lo hlavn� o to, aby byla slova zbavena v�ech druhotn�ch v�znam�. V�echna, kter� by mohla b�t dvojsmysln�, musela b�t vym�cena. Jazyk se m�l zredukovat na formu nejprost��ho vyjad�ov�n�, bez mo�nosti prok�zat jak�koli my�len� �i projevit city. Rozvoj newspeaku spo��val paradoxn� v maxim�ln� redukci slovn� z�soby. Kone�n�m �e�en�m m�la b�t artikulovan� automatick� mluva bez pot�eby zapojen� vy���ch mozkov�ch center. Newspeak samoz�ejm� postr�dal slova pro jednoduch� sd�len� typu: Velk� bratr je �patn�. Slovo svoboda, jak jej ch�peme dnes, ztratilo sv�j v�znam.
Ozna�en� �newspeak� se v sou�asnosti pou��v� zejm�na v souvislosti s jazykem politik�.

Eric Arthur Blair
se narodil 25. �ervna 1903 v Motihari (Beng�lsko) a zem�el 21. ledna 1950 v Lond�n�. Zn�m� je sp�e pod sv�m liter�rn�m pseudonymem George Orwell, kter� si vybral podle �eky ve v�chodn� Anglii, kde vyr�stal.
Po studiu na soukrom� st�edn� �kole za�al v roce 1922 pracovat ve slu�b�ch Indick� imperi�ln� policie v tehdej�� Britsk� Indii (dne�n� Barma). Tento pobyt m�l na mlad�ho Blaira velk� vliv, kter� se projevil tak� v jeho pozd�j�� tvorb�, zejm�na ve zjevn�m odporu v��i imperialismu. Autorova prvotina Burmese days vy�la roku 1934 (�esky Barmsk� dny). Z tohoto ��ste�n� autobiografick�ho d�la poch�z� tak� hojn� citovan� pas� Poprava (�Ten �lov�k �il stejn� tak, jako �ijeme my. P�edv�dal, p�em��lel � dokonce i nad lou�emi. On i my jsme byli jedn�m spole�enstv�m, vid�li jsme stejn� sv�t, stejn� sly�eli, c�tili a najednou je za dv� minuty pry� � o jedno v�dom� m�n�, o jeden sv�t m�n�.�). Ji� zde je patrn� p��klon k esejistick� form� a p��zna�n� kritick� reflexi, kterou pozd�ji rozvinul ve sv�ch nejslavn�j��ch rom�nech Nineteen Eighty-Four (1984) a Animal Farm (�esky Farma zv��at).
Po n�vratu do Anglie v roce 1927 se stal novin��em. Ur�itou dobu se mu nevedlo zrovna nejl�pe a dostal se tak mezi tzv. spodinu. Zku�enosti z tohoto prost�ed� popsal v rom�nu Down and Out in Paris and London (�esky Na dn� v Pa��i a Lond�n�, 1935) V roce 1936, kdy se o�enil, vypukla ob�ansk� v�lka ve �pan�lsku, ve kter� bojoval na stran� republik�n�. Po zran�n� se v�ak musel vr�tit do Anglie.
Ve 35 letech onemocn�l tuberkul�zou. Ze zdravotn�ch d�vod� pak nemohl narukovat do arm�dy a b�hem 2. sv�tov� v�lky pracoval jako redaktor BBC. Ud�losti v Evrop� a politika Anglie podn�tily jeho sympatie k socialistick�mu a antifa�istick�mu my�len�.
Po smrti sv� �eny se roku 1949 znovu o�enil, ale jeho zdravotn� stav se neust�le zhor�oval. V lednu 1950 Blair alias Orwell um�r�.
Orwell byl podle sv�ch slov ovlivn�n H. G. Wellsem, T. Hardym nebo R. Kiplingem, ve sv�ch d�lech se inspiroval tak� Joycov�m Odyseem. Orwell je mistrem �sang-froid� neboli chladnokrevn�ho odstupu, co� dod�v� jeho d�l�m d�v�ryhodnost. Jeho profese novin��e a report�ra se odr�� v jeho sv�bytn�m stylu, charakteristick�m smyslem pro detail, rezervovanost� a jazykem bez jak�chkoliv ozdob.

rom�ny

Na dn� v Pa��i a Lond�n� (Down and Out in Paris and London, 1935)
Barmsk� dny (Burmese Days, 1934)
Far��ova dcera (A Clergyman's Daughter, 1935)
Bo�e, chra� aspidistru (Keep the Aspidistra Flying, 1936)
The Road to Wigan Pier, 1937 (nep�elo�eno)
Hold Katal�nsku (Homage to Catalonia, 1938)
Nadechnout se (Coming Up For Air, 1939)
Farma zv��at (Animal Farm, 1945)
1984 (Nineteen Eighty-Four, 1949)

Ka�d� revoluce kon�� tehdy, kdy� se nov� prasata dostanou ke koryt�m.

Minulost je zm�niteln�.

Vrcholem ve�ker�ho kac��stv� je zdrav� rozum.

��kat pravdu v �ase v�eobecn�ho klamu je revolu�n� �in.

Nejrychlej�� cesta, jak ukon�it v�lku, je prohr�t ji.

Na sv�t� je p�r takov�ch v�c�, �e jenom intelektu�lov� jsou tak ��len�, aby jim uv��ili.

Totalitn� st�t m��e d�lat velk� v�ci, ale jednu v�c ud�lat nem��e:
nem��e d�t d�ln�kovi v tov�rn� pu�ku a ��ct mu, aby si ji vzal dom�
a m�l ji v lo�nici. Pu�ka vis�c� na zdi d�ln�kova p��bytku nebo farm��ovy ch��e
je symbolem demokracie. A je na��m �kolem dohl�dnout, aby tam z�stala.

G. O.

N�sil� je prvn�m v�chodiskem neschopn�ch a posledn�m v�chodiskem bezmocn�ch.

Isaac Asimov

V�le�n� p��pravy b�vaj� ob�as p�eru�ov�ny � v�lkami.

Gabriel Laub

Nev�m, ��m se bude bojovat ve t�et� sv�tov� v�lce, ale ve �tvrt� to budou klacky a kameny.

Albert Einstein

Opravdov� nep��tel t� nikdy neopust�.

Stanis�aw Jerzy Lec

Kdyby m� voj�ci za�ali p�em��let, nez�stal by u vojska ani jedin�.

Friedrich II. Velik�

Odvaha je vlastn� protimluv. Znamen� toti� silnou touhu po �ivot� berouc� na sebe formu odhodl�n� ke smrti.

Gilbert Keith Chesterton

�lov�k nen� stvo�en pro por�ku. �lov�ka je mo�n� zni�it, ale ne porazit.

Ernest Hemingway

Na�i svobodu nic nezaru�uje. Kdy� ji bude� dostate�n� dlouho pop�rat, jednoho dne zmiz�.

Allen Wheelis

Jako temn� obrazy z �esk� minulosti vyvolan� v �ivn�m roztoku p��tomnosti se st��daj� na jevi�ti ostravsk�ho Divadla Petra Bezru�e sc�ny inscenace 1984 inspirovan� stejnojmenn�m rom�nem George Orwella. Zku�enosti se stalinskou i hitlerovskou moc� p�ivedly v polovin� minul�ho stolet� autora k vyl��en� tot�ln� manipulovan�ho sv�ta, v n�m� vl�dne Velk� bratr. Rok 1984 byl pro Orwella vzd�lenou budoucnost�, pro �echy re�ln�socialistickou skute�nost�. �tvrt stolet� pot� p�i sledov�n� divadeln�ho p�edstaven� m��e �echa napadnout, �e Velk� bratr �v�c ne� d��v �ije a bude ��t�.
Mikul�kova adaptace s respektem stav� na d�jov� i my�lenkov� osnov� Orwellovy knihy. V sugestivn�ch obrazech �oby�ejn�ho� strachu vypr�v� v prvn� polovin� p��b�h Winstona Smitha (Jan Vlas), pochybuj�c�ho zam�stnance Ministerstva pravdy, a jeho mil� Julie (Sylvie Krupansk�). P�irozen� l�ska a touha poznat skute�nou podstatu syst�mu je pro sv�t sl�div�ch kamer zlo�inem a milenci jsou zat�eni. Mikul�ek s lehkost� a vtipem, kter� hr�zu totalitarismu neumen�uj�, ale sp� zn�sobuj�, sleduje drobn� manipulace, z�ke�nosti a zbab�losti a nebo se t�eba zept� ve filmov�ch dot��k�ch v ostravsk�ch ulic�ch na dobu p�ed �tvrtstolet�m. Vystav� div�ka jednoduch�mu faktu: k fal�ov�n� minulosti na�e pam� ani Ministerstvo pravdy nepot�ebuje.
(...)
Mikul�kova inscenace vtahuje precizn�mi a srozum�n�mi hereck�mi v�kony a vnit�n� intenzitou obraz� soust�ed�n�ch k t�matu. Jej� s�la vyv�r� z �zkosti, �e potenci�l orwellovsk�ho sv�ta je pouze do�asn� rozpu�t�n� demokratick�mi mechanismy.

Marie Reslov�, Hospod��sk� noviny / 27. 3. 2009

Mikul�ek naprosto jedine�n� a p�esn� tlumo�� dusnou, deziluz�vn� atmosf�ru p��b�hu Winstona Smitha (Jan Vlas), Julie (Sylvie Krupansk�) a O'Briena (Kate�ina Krej��) s vedlej��mi postavami Goldstein�, dozorc�, provokat�r�, udava��, obraz ma�in�rie Orwellovy p�ed totalitami varuj�c�ho d�la i velk� pl�tno na�� neradostn� glob�ln� budoucnosti.
Z jevi�t� do hledi�t� se na div�ky val� zni�uj�c� beznad�j, rezignace by� jenom na mo�nost alespo� citem se totalit� vzep��t. Podivuhodn� vst��cnost v�t�inov�ho bezru�ovsk�ho publika, kter� ��dnou totalitu zat�m chv�labohu neza�ilo, kter� ale ch�pe jednu z nejprovokativn�j��ch Orwellov�ch my�lenek: Ka�d� revoluce kon�� tehdy, kdy� se nov� prasata dostanou ke koryt�m.

Ji�� P. K��, Pr�vo / 28. 3. 2009

Jan Vlas, obsazovan� sp�e do rol� vedlej��ch a v�elijak ujet�ch, zde jako Wilbur Smith dost�v� roli hlavn� a civiln� a zvl�d� ji na v�bornou. Jan V�pen�k ukazuje ji� pon�kolik�t�, �e byl vhodnou posilou ostravsk�ho souboru, a z P�emysla Bure�e roste ��m d�l lep�� a v�razn�j�� herec � jak po Ochlobystinovi v T�n�, T�n� dok�zal i v aktu�ln� v�ceroli. T�lo �i p�te� m�stn�ho souboru, tvo�en� sehran�mi a v�jime�n�mi osobnostmi, jako jsou Sylvie Krupansk�, Tereza Vili�ov�, Tom� Dastl�k, Luk� Meln�k a Tom� Krej��, odv�d� � dle o�ek�v�n� � skv�l�, p�esn� a energick� v�kony.

Vojt�ch Vary�, Divadeln� noviny