V�vra div�ky nijak ne�et��. S d�sivou podrobnost� ukazuje, jak prob�halo mu�en�, jak se p�i n�m vedly v�slechy, jak zapisovaly odpov�di. Vid�me nasazov�n� pale�nic, kter� drtily prsty na rukou, sledujeme p�ikl�d�n� �pan�lsk�ch bot, pod jejich� tlakem praskaly holen�. Spolupro��v�me deptaj�c� pon�en� �lov�ka, zbaven�ho posledn�ch zbytk� d�stojnosti. V�mluvn� je sc�na, kdy� na nah�m t�le mladi�k� Lautnerovy hospodyn� hled� chl�pn� Boblig�v pomocn�k mate�sk� znam�nko � jako p�edm�t doli�n�, jako poz�statek ��blova doteku.

Jan Jaro�, Tiscali Kino

V�vra je z�ejm� ovlivn�n Carlem Theodorem Dreyerem, paralely s Utrpen�m Panny orle�nsk� sahaj� od p�vabn� �ernob�l� kamery p�es detailn� z�b�ry obli�ej� tr�zn�n�ch po fakt, �e v�t�ina soudn�ch dialog� je p�episem autentick�ch materi�l�. Nav�c � vliv Nov� vlny umo�nil V�vrovi barvit�ji vyl��it motivace tyran�.

Jeff Harris, Cinema

V�clav Kaplick� napsal sv�j historick� rom�n, aby zmapoval inkvizi�n� procesy 17. stolet� na �umpersku. Tm��sk� podlehnut� p�edsudk�m se realizovalo v dob�, kter� se zvolna p�el�vala k osv�censtv� a obohacovala se v�deck�mi i lidsk�mi poznatky o okoln�m sv�t�, p�esto v�ak umo�nila, aby se v n� naplno rozvinula st�edov�k� mentalita, vych�zej�c� z m�t�.
Otakar V�vra p�i sv�m velkolep�m historick�m podobenstv� nevych�zel jen z liter�rn� p�edlohy V�clava Kaplick�ho, ale i z nebeletristick�ch pramen�, dochovan�ch dobov�ch p�semnost�, sv�dectv� a dal��ch archiv�li�. V�vra se vydal na popisovan� m�sta ud�lost� a p�i nat��en� vyu��val autentick� historick� budovy, p�edev��m duchovn� a pomp�zn� barokn� architekturu. Tento p��stup se odrazil i na v�sledn� podob� filmu, kter� m� v�razn� rozm�chl� epick� r�z. Re�is�r vytv��� rozs�hlou kroniku historick�ch ud�lost�, jim� ale up�r� konkr�tn� d�jinn� v�znam a pozved� je k alegorii o zneu�it� moci a bezmoci nevinn�ch.
Inkvizi�n� s�ly brzy zjist�, �e obvin�n� z �arod�jnictv� je ide�ln� zp�sob, jak se zbavit politick�ch odp�rc� nebo se zmocnit majetku bohat�ch spoluob�an�. Neexistuje vy��� pravda ne� rozhodnut� inkvizitora, proti kter�mu nen� odvol�n�... Vladim�r �meral v roli inkvizitora Bobliga vytvo�il v Kladivu na �arod�jnice a� archetyp�ln� obraz zt�lesn�n�ho zla, maj�c�ho slastn� pot�en� z uplat�ov�n� bezpr�v� a krutosti. Krom� hereck�ch v�kon� a atmosf�rick� hudby se na dusiv�m vyzn�n� d�la zna�n� pod�l� i v�tvarn� stylizace filmu, jej� autorkou je Ester Krumbachov�. Ve filmu se prost��d� mnoho v�tvarn�ch styl� a sm�r�, n�kter� z�b�ry p�edstavuj� p��m� citace konkr�tn�ch um�leck�ch d�l r�zn�ch autor� a dob. I t�mto prost�edkem z�sk�v� film univerz�ln�j�� charakter a jeho v�pov�� nen�, narozd�l od kni�n� p�edlohy, v�z�na na ud�losti 17. stolet�, ale v nedoslovn� a nepodb�ziv� paralele promlouv� i o politick�ch procesech 50. let.

Kate�ina Surmanov�

Otakar V�vra (*1911) za�al re�ijn� kari�ru lehk�mi historick�mi, a� kost�mn�mi filmy, postupn� se zab�val liter�rn�mi adaptacemi, komunistick�mi agitkami i protidikt�torsk�mi podobenstv�mi. V�vra se etabloval jako zku�en� a zru�n� �emesln�k, schopn� tvo�it v jak�mkoli politick�m klimatu, kter�mu je dodnes vyt�k�na normaliza�n� trilogie Sokolovo, Dny zrady, Osvobozen� Prahy poplatn� ideologick�mu dikt�tu. Po roce 1989 se soust�edil zejm�na na biografick� historick� l�tky, v nich� skl�dal hold v�znamn�m tuzemsk�m osobnostem. (KS)