Anna Saavedra
OLGA (Horrory z Hrádečku)
Divadlo LETÍ

SO 13. 5. — 10.30 S-klub
SO 13. 5. — 16.15 S-klub

 

 

 

Citlivě, ale bez sentimentu vyprávěný příběh někdejší první dámy, která se hrdě a s pokorou postavila svému nelehkému osudu. Inscenace si nezakládá na dokumentární přesnosti, ale snaží se skrze osobnost Olgy Havlové reflektovat poselství jejího životního postoje. Otevřeně promlouvá o ženě, která byla vždy tak trochu na okraji, ve stínu svého manžela. Podtitul připomíná její zájem o brakovou literaturu, který rozvíjela v recesistickém kroužku Hrobka, a zároveň symbolizuje těžkost života v dobách temné totality. Dramatička Anna Saavedra využívá principů havlovské absurdní poetiky, čímž umocňuje kontrast mezi reálnou osobou Olgy a vnějším světem fungujícím na nelogických principech. Výjimečnost projektu podtrhuje neokázalé herecké mistrovství Pavlíny Štorkové.

Inscenace roku v anketě Divadelních novin.
Cena divadelní kritiky za nejlepší ženský herecký výkon pro Pavlínu Štorkovou, který byla zároveň nominována na Cenu Thálie.
Cena divadelní kritiky za nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku.

režie Martina Schlegelová
dramaturgie Marie Špalová
scénografie Pavla Kamanová

premiéra 23. 3. 2016
150‘ s přestávkou

hrají
Pavlína Štorková, Jiří Böhm, Tomáš Kobr, Pavol Smolárik


Nejde tu o překvapivé informace či o převratnou interpretaci mnohokrát propraného. Inscenaci v režii Martiny Schlegelové se ovšem daří divadelně zachytit podstatu Olžina bytí, její samozřejmý, leč nedeklamovaný feminismus, vnitřní sílu a hodnoty, které jako osobnost vyznávala a zosobňovala pro druhé. (…) Podařilo se připomenout Olgu i jako postavu veřejného života, po jejíž integritě zůstává prázdný prostor, na což nepřímo naráží i Havlovo mnohokrát opakované „Olga?!“ na konci hry, kdy poprvé zůstane viset ve vzduchu bez odpovědi.
Ester Žantovská, Hospodářské noviny, 4. 4. 2016

Olgu hraje Pavlína Štorková a dokázala vytvořit její velmi neokázalý a autentický portrét, aniž by k tomu potřebovala jakoukoliv berličku vnější podobnosti. (…) Hereččina fyzická křehkost kontrastuje s tím, jak postavě dokáže přirozeně vtisknout vnitřní sílu a sympatickou neústupnost. A její sebeironie je doslova motorem, který žene celou inscenaci, koření jednotlivé situace.
Jana Machalická, Lidové noviny 19. 4. 2016

Dalo by se konstatovat, že co se týče Olgy Havlové, je v téhle inscenaci všechno na svém místě: titulní hrdinka je předvedena jako neokázale pevná žena, která sice žije ve stínu svého manžela, tvoří však svým způsobem těžiště jeho života. (…) Pavlína Štorková je pro takto pojatou Olgu jasnou výhrou, její schopnost hrát nenápadně, neokázale, sebeironicky a přitom velmi uvěřitelně je využita v plné síle.
Vladimír Mikulka, Nadivadlo 2. 4. 2016

Divadlo Letí se zrodilo v roce 2005 z absolventského ročníku Miroslava Krobota na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Ve své hlavní dramaturgické linii se od počátku své existence zaměřuje na současnou dramatiku – všechny texty uvádí v české nebo světové premiéře. Více jak 60 inscenací (či inscenačních skic) divadlo uvedlo na prknech mnohých z pražských scén – Dejvické divadlo, Divadlo Na Zábradlí, Divadlo v Celetné, než jej v roce 2009 pod svá křídla vzalo Švandovo divadlo. Divadlo Letí ale dramaturgicky i scénicky expanduje – uvádí současné látky do nových kontextů a i prostorů – např. site-specific projekty Letí na letišti, Nádraží LETÍ, Trilogie PROTI v Doxu. Od roku 2006 je uměleckou šéfkou Martina Schlegelová. Divadlo nemá od roku 2009 stálý soubor, ale pravidelně spolupracuje s Terezou Hofovou, Tomášem Kobrem, Tomášem Jeřábkem aj.

 

Martina Schlegelová (1981) vystudovala režii a dramaturgii činoherního divadla na pražské DAMU (1999–2005). Jejím debutem byla inscenace Originální kabaret Orten–Kafka (2001). Od roku 2006 je uměleckou šéfkou Divadla Letí, pro něž vytvořila přes dvacet scénických skic a více než deset inscenací. Nejvýraznějšími z nich byly Bazén (bez vody), Zazděná (Mauerschau) (obě 2009), Terminus (2010), Zpověď masochisty (2011), V Republice Štěstí (2014)nebo cenami ověnčená Olga (Horrory z Hrádečku) (2016).
Dále spolupracovala např. se Slováckým divadlem Uherské Hradiště, HaDivadlem, Východočeským divadlem Pardubice, Divadlem F. X. Šaldy Liberec, Divadlem A. Dvořáka Příbram či Klicperovým divadlem Hradec Králové.
Deset let působí na Katedře teorie a kritiky na DAMU. Překládá z angličtiny, zejména současné britské dramatiky. Věnuje se i rozhlasové režii – působí jako kmenová režisérka Českého rozhlasu, kde zatím nastudovala 18 her.