DIVADELNÍ FLORA

Út 24. 9. 2024 | 19:00–20:30 | Muzeum moderního umění – Central

Elsa Aids, Jan Mikulášek a kol. PŘÍPRAVY NA VŠECHNO Masopust

Lepší je připravit se na všechno, než se nepřipravit vůbec!
Jevištní reflexe existenciální, nezvykle otevřené autofikční prózy, rozpad vztahů i rozvrat společnosti očima režiséra Jana Mikuláška. Olomoucké loučení se spolkem Masopust, jenž po šestnácti letech ukončuje svou úspěšnou divadelní činnost.
Součást Trienále SEFO 2024.

Cena vstupenek: 390/200 Kč

Originální výtvarné nápady i bezprostřední a charismatické výkony herců mají samy o sobě sílu zaujmout.
Marie Reslová, Divadelní noviny

(…) z úst protagonistů vychází znepokojivá výpověď, ve vztahu k interpretační aktivitě jakoby kontrastní, ale herci dokážou diváka do „svého“ světa stále suverénněji vtahovat.
Jan Kerbr, Lidové noviny

Elsa Aids je ještě laskavý prorok a i v tom je výborný analytik a syntetik. Myslím, že takový existenciální a současně společenskokritický a nemilostný a dystopický a autofikční text tu nikdo nenapsal.
Olga Stehlíková (o knize), ČRo Vltava – Akcent

Tolik kritického štěstí nad tak smutnou knihou.
Eva Klíčová (o knize), Host

„Rád bych prožil nějaký příběh, ale nakonec zaujímám takový pohled na svět, jaký se naskytne.“
Novelu Přípravy na všechno napsal jako svůj prozaický debut básník, vystupující pod provokativním pseudonymem, Elsa Aids. Autor chytře a s odstupem, až poněkud cynicky popisuje všednodenní strasti svého hrdiny, který odešel od své manželky a dvou synů, aby začal „žít“, žít „s přítelkyní své ženy, ženou svého přítele”. Prostý příběh ohledávající okolnosti jedné životní krize se ale jakoby mimoděk nafoukne do podobenství o krizi civilizační. Podává bolestnou výpověď o apatii a vyprázdněnosti dnešní společnosti, v níž lidskému snažení chybí hlubší smysl. „Autor popisuje svou situaci s otevřeností, jaká se vidí jen vzácně. A čím je text lehčí a literárně poutavější, tím palčivější jsou děje pod povrchem. V určité podobě se každého z nás silně dotýká,” glosuje dramaturgyně spolku Masopust Tereza Marečková. Režisér Jan Mikulášek předlohu nazírá s nadsázkou a ironií, což podtrhuje hravá scénografie a signifikantní pestrobarevné kostýmy Petry Vlachynské. I přes groteskní háv však v inscenaci nechybí zdrcující upřímnost a naléhavost původního textu, který bez příkras komentuje existování v současném Česku.

autor Elsa Aids
režie Jan Mikulášek

jevištní adaptace Jan Mikulášek a kol.
dramaturgie Tereza Marečková
scéna a kostýmy Petra Vlachynská
vizuál Zuzana Lazarová, Petra Vlachynská, Monsters

hrají Miloslav König, Šimon Krupa
původně hráli Miloslav König, Jan Hájek

premiéra 26. 3. 2023 / obnovená premiéra 28. 4. 2024

Jan Mikulášek (1978), jeden z nejsvébytnějších českých režisérů současnosti, se po nedokončených studiích režie na JAMU stal šéfem divadla Polárka Brno a následně i ostravského Divadla Petra Bezruče. Velkou pozornost zaznamenaly jeho inscenace – Elementární částice, Korespondence V+W, Europeana či Zlatá šedesátá, které pohostinsky nastudoval v brněnské Redutě. V roce 2013, kdy její umělecký šéf Petr Štědroň převzal vedení Divadla Na zábradlí, se zde Mikulášek stal kmenovým režisérem. Nezaměnitelnou poetiku DNz formuje dodnes, vytvořil zde mj. tituly Šedá sedmdesátá, Cizinec, Požitkáři, Doktor Živago, Hamleti, Posedlost, Mýcení, Persony aj. Všechny jmenované kusy byly uvedeny i na Divadelní Floře, která Mikuláškovu tvorbu soustavně sleduje a reflektuje a v roce 2012 zařadila do svého programu tematický blok pěti jeho inscenací.

Mikuláškovy režie jsou – zejména díky stylizovanému herectví, groteskní nadsázce a výjimečné práci s výtvarnou i hudební složkou – ceněny odbornou kritikou i diváky. Ve svém režijním rukopisu, který je rozpoznatelný hrou s kontextem a s asociacemi na zvolené téma, nezapře inspiraci filmovým jazykem. Vedle režie skládá scénickou hudbu a vyučuje na DAMU.

Nezávislá divadelní společnost Masopust, sídlící v Eliadově knihovně v Divadle Na zábradlí, vznikla v roce 2008 z tvůrčího týmu inscenace Topolovy hry Konec masopustu, kterou s absolventy DAMU (Miloslav König, Magdalena Borová, Pavla Beretová, Richard Fiala, Jan Meduna, Lukáš Příkazký či Jiří Panzner) nastudoval Štěpán Pácl a dramaturgyně Tereza Marečková. Od svého vzniku Masopust působí v oblasti dramaturgické archeologie propojené se současnými tématy a obrazivou režií, zaměřuje se na nehrané či zdánlivě nehratelné texty, jež nabízejí množství vytěsněných či příliš introvertních, často duchovních témat. Vedle Pácla (Brand/Oheň; Čupakabra; El Príncipe Constante/Vytrvalý princ) zde pravidelně režírovala např. Anna Davidová Petrželková (Orlando; Sedm samurajů; Antieva), Jan Frič (Andělé mezi námi; Hlad), Jan Nebeský (Deník zloděje; Fredy) a Miloslav König (Ženet; Nedorozumění), který je i uměleckým šéfem spolku. V lednu tohoto roku oznámilo divadlo ukončení činnosti.

Program 27DF je realizován ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc.

……………………

program k inscenaci

rozhovor o konci Masopustu s Miloslavem Königem a Terezou Marečkovou / ČRo Vltava

o nové vlně českého sociálně-kritického románu / ČRo Vltava – podcast Akcent

fotografie Lucie Urban / trailer Adam Kratochvíl