Út 15. 5. 2018 | 19:30–00:00 | Moravské divadlo
Mária Rázusová-Martáková JÁNOŠÍK Divadlo Andreja Bagara Nitra
PROTI ZDI
Konceptuální představení řešící klíčové morální a politické otázky dnešní doby. Intelektuální výpověď o jednom národním fenoménu i vizuálně skvostná mozaika silných scénických obrazů. Umělecky sytá slovenská produkce evropského formátu v režii Rastislava Balleka.
Po představení bude následovat beseda.
režie Rastislav Ballek
kostýmy Katarína Holková
dramaturgie Adam Gold
scéna Juraj Gráfel
hudba Marián Lejava
hudební nastudování Eva Pacovská
choreografie Stanislava Vlčeková
premiéra 28. 4. 2017
hrají
Barbora Andrešičová, Branislav Matuščin, Marcel Ochránek, Roman Poláčik, Martin Šalacha, Marián Viskup
pěvecký sbor
Katarína Bielická j.h., Andrej Barčák j.h., Peter Antoš j.h., Alžbeta Alakšová j.h., Dominika Ďurčová j.h., Martin Fratrič, Nikola Jankovýchová j.h., Júlia Karová j.h., Andrea Klaučová j.h., Milena Majerová j.h., Danica Matušová j.h., Beáta Mészárosová j.h., Erik Michálek j.h., František Mikuš j.h., Eva Pacovská j.h., Veronika Šebeňová j.h., Miroslav Šufliarsky j.h., Lucia Šutková j.h., Radovan Tomeš j.h., Jozef Zábojník j.h.
Rastislav Ballek opäť prikladá lakmusový papierik na súčasnú kultúrnu i spoločenskú situáciu a čaká, aký osud je pripravený pre dnešného Jánošíka.
Marta Žilková, 9. 5. 2017
Ballek s hľadiskom komunikuje cez sugestívne javiskové obrazy, v ktorých nie je nositeľom myšlienky len herec, ale vzácna symbióza všetkých zložiek. (…) Výrazné emočné podfarbenie inscenácia získava i vďaka dvadsaťčlennému speváckemu zboru a podmanivej a atmosférotvornej hudbe Mariána Lejavu, obsahujúcej folklórne prvky aj mrazivé, priam apokalyptické melódie.
Karol Mišovic, Pravda.sk, 3. 5. 2017
V Nitre vzniklo hodnotné modernistické divadlo s jasným vzťahom k spoločnosti, ktoré otvára mnohé otázky dneška, čím oslovuje aj mladého diváka.
Dagmar Podmaková, monitoringdivadiel.sk, 22. 1. 2018
Rastislav Ballek (1971) už během studia režie na VŠMU vytvořil v tandemu s dramaturgem Martinem Kubranem sérii nekonvenčních adaptací pozapomenutých slovenských děl. V této linii úspěšně pokračoval i v angažmá v Divadle SNP Martin či v Mestském divadle Žilina.
Ballek s razancí – metodou autorské dekonstrukce – uvádí méně známé hry světových autorů či klasiku v nových překladech, jakož i současné hry. Zájem o národní témata a klíčové osobnosti slovenských dějin potvrdil v prestižní Cenou DOSKY často ověnčených inscenacích – v monodramatu Tiso (2005, Divadlo Aréna), v autorském projektu o životě literáta a kněze Jána Hollého HOLLYROTH (2009) či v Klimáčkově textu Mojmír II. alebo Súmrak ríše (2015, obě SND). S premiérou Jánošíka opět otevírá problematiku národních a společenských hodnot, kulturního dědictví a (a)morálnosti národa.
V osobitém uměleckém rukopise režiséra dominuje významová drobnokresba nabízející nadčasové přesahy. Charakteristickými atributy jsou moderní divadelní jazyk, sugestivní obrazy a nenásilný, přesto naléhavý morální apel. Na české jeviště se Ballek pravidelně vrací – v ND Brno nastudoval Hořké slzy Petry von Kantové (2006), Noru (2013), Othella (2014) a Dona Juana (2016), v NDM Ostrava pak Macbetha (2014) a v Divadle Na zábradlí současné drama Anamnéza (2015). Divadelní Flora uvedla v roce 2015 jeho Rosmersholma s Robertem Rothem v hlavní roli.
Divadlo Andreja Bagara Nitra (DAB) patří mezi nejuznávanější divadelní scény na Slovensku. Profesionální činoherní soubor vznikl v roce 1949 jako Nitrianske krajové divadlo, od roku 1979 nese jméno herce, režiséra a pedagoga Andreja Bagara. Počínaje rokem 1992 sídlí v jedné z největších divadelních budov na Slovensku, která nabízí ideální podmínky pro vznik moderních inscenací, ale i komorní prostor pro experimenty – Štúdio. Divadlo každoročně spoluorganizuje mezinárodní festival Divadelná Nitra. V repertoáru DAB nechybí světová klasika i moderní dramatika 20. století, stejně jako díla slovenských autorů. Oblibu si získaly i velké hudebně-dramatické projekty. Tematická a žánrová pestrost se prolíná s vysokou náročností a atraktivitou jevištních děl. Po slavných érách interních režisérů (Pavol Haspra, Karol Spišák, Jozef Bednárik) si divadlo po revoluci vybudovalo svůj svébytný umělecký výraz, k čemuž přispěly osobnosti domácí (Svetozár Sprušanský, Marian Pecko, Ľubomír Vajdička, Roman Polák) i zahraniční (J. A. Pitínský, Vladimír Morávek, Gintaras Varnas, Robert Alföldi). Publikum Divadelní Flory v roce 2008 okouzlila Zuzana Kanócz coby Portia Coughlanová v interpretaci Michala Vajdičky. Kromě toho zde DAB hostoval s inscenacemi Verejný nepriateľ (2006) a Král Lear (2009) v režiích Ondreje Spišáka či s dramatem Potkani Romana Poláka (2015).