DIVADELNÍ FLORA

Po 20. 5. 2019 | 19:00–21:40 | Moravské divadlo

Jiří Havelka & DD VRAŽDA KRÁLE GONZAGA Dejvické divadlo Praha

ŠEPOTY A VÝKŘIKY
Privátní herecké šepoty, pozvolna přecházející do apelativního kolektivního výkřiku v „anatomii zákeřné vraždy“ – důmyslně přetavené ve výsostné politické gesto. Cizelérská rekonstrukce režiséra Jiřího Havelky v jedné z nejdůležitějších inscenací české činoherní scény poslední dekády.
BESEDA po představení

Cena vstupenek: 90-390

režie Jiří Havelka
spolupráce na scénáři Petr Erbes
dramaturgie Eva Suková
překlad odborných materiálů Ján Dvořák
scéna Dáda Němeček
kostýmy Adriana Černá
pohybová spolupráce Tomsa Legierski

premiéra 19. 12. 2017

hrají
Simona Babčáková, Klára Melíšková, Zdeňka Žádníková Volencová, Tomáš Jeřábek, Martin Myšička, Ivan Trojan

Inscenace byla nominována na Cenu divadelní kritiky 2017 jako Nejlepší poprvé uvedená česká hra.

„Můj černý záměr spojence má v čase,
jed po ruce mám, nikdo nedívá se.“ (Hamlet, W. Shakespeare)

Inscenace vzniklá u příležitosti oslav 25. výročí založení Dejvického divadla je experimentálním počinem režiséra Jiřího Havelky kombinujícím v sobě principy dokumentárního dramatu a stand-up komedie. Autorský text prolíná několik rovin divadelní reality – divadlo jako reflexe aktuálního společenského dění, jako odkaz shakespearovské tradice i jako mozaika promluv hereckých osobností, kteří mu dávají onu jedinečnou tvář. Nahlížením skrze tuto perspektivu se zdá, že od vraždy hamletovského krále Gonzaga není k odstranění Alexandra Litviněnka, někdejšího agenta KGB a ostrého kritika vlády současného ruského prezidenta, vlastně tak daleko. Osobitá, v českém divadelním kontextu výjimečná inscenace se snaží najít odpověď na otázky po samé podstatě umění, jeho autenticitě, pravdivosti a iluzi, i o vině a nevině. Nahlodává divákovo svědomí a vede ho k sebereflexivnímu zážitku.

„Inscenace Vražda krále Gonzaga v Dejvickém divadle je strhující svou naléhavostí i aktuálností. V této jiskřivé úvaze o smyslu divadla – kombinované s drtivou obžalobou putinovského režimu a jeho českých slouhů – jako by se na scénu vrátil listopad 1989, kdy se na jevištích nehrálo, ale svobodně protestovalo.“
JAN FOLL, ANKETA K CENÁM DIVADELNÍCH NOVIN, 8. 1. 2018

„Havelka v druhé části secvičil brilantní podívanou, pro kterou byly úvodní promluvy jakýmsi rozehřátím, přípravou a možná i osobní katarzí. Spíše než o činohru jde o scénické čtení, ovšem zrežírované tak svižně, že se tají dech. (…) Ač téma nevypadá příliš atraktivně a dialogy jsou plné chemických či špionážních reálií, vznáší se nad vším opět duch dejvické scény, ta neopakovatelná souhra souboru, který dokáže i těžké téma podat se zdrcující přesvědčivostí.“
TOMÁŠ ŠŤÁSTKA, IDNES.CZ, 21. 12. 2017

„Nová autorsko-režijní práce Jiřího Havelky posouvá hranice činohry, udivuje formální i myšlenkovou neotřelostí a pohlcuje intenzitou hereckého vyjádření. Dvě a půl hodiny dlouhá podívaná se obejde bez berliček výtvarných či zvukových kouzel, přesto nedá divákovi ani na chvíli vydechnout. (…) Vražda krále Gonzaga je mimořádným uměleckým triumfem Dejvického divadla, největším za poslední dva roky.“
SAŠA HRBOTICKÝ, AKTUÁLNĚ.CZ, 28. 12. 2017

„Divadlo krásné jednoduchostí, hereckou přirozeností a tím, že ukazuje, nakolik se nás týká i zdánlivě odtažitá tragédie.“
KAREL KRÁL, ANKETA K CENÁM DIVADELNÍCH NOVIN, 7. 1. 2019

Režisér, autor, herec a moderátor Jiří Havelka (1980) patří mezi nejvšestrannější persony českého kulturního prostoru. V roce 2003 absolvoval režii na KALD DAMU, a tu i od roku 2011 vede. Začínal ve Studiu Ypsilon (mj. Drama v kostce, 2005; Drama v kostce, pokus 2, 2008) a dnes režíruje na dalších scénách: Dejvické divadlo – Černá díra (2007), Wanted Welzl (2011), Kakadu (2014), Vražda krále Gonzaga (2017); HaDivadlo – Indián v ohrožení (2008), Svět v ohrožení (2012); Divadlo na Zábradlí – Šílenství (2014), Krásné psací stroje! (2016). Na Nové scéně ND zaujal jeho Experiment myší ráj (2016) či adaptace Medkovy hry Plukovník Švec (2018). Se souborem Vosto5 nastudoval ceněné sondy do české minulosti (Pérák, 2011; Dechovka, 2014 – Cena Divadelních novin), přítomnosti (Společenstvo vlastníků, 2017 – Cena Divadelních novin) i budoucnosti (mystifikační kosmická performance Kolonizace, 2016).

Divadelní Flora v uplynulých letech krom titulů Vosto5, na nichž se Jiří Havelka spolupodílel (mj. Karavan Evropa, Operace: Levý hák či improvizovaný Stand'artní kabaret), nabídla i jeho režisérský profil: v rámci 19. ročníku byly na programu uvedeny taneční Korekce, iluzionistický hold filmovému mágovi Poslední trik Georgese Mélièse, němá groteska Šílenství i generační doku-výpověď Regulace intimity. Pozornosti festivalu neunikla ani zdárná spolupráce se Slovenským národním divadlem Bratislava, pro které vytvořil autorskou výpověď Elity – kriminální příběh s politickým pozadím (2017).

Dejvické divadlo (DD) se od svého vzniku v roce 1992 vypracovalo mezi nejprestižnější česká divadla. V roce 1996, kdy se zakládající tvůrčí soubor okolo Jana Borny rozhodl pro odchod do Divadla v Dlouhé, se příležitost otevřela čerstvým absolventům KALD DAMU – ročníku Miroslava Krobota, který zde nastoupil jako umělecký šéf. Soubor, z něhož jsou dosud v angažmá Klára Melíšková, Jana Holcová a Zdeňka Žádníková, postupně doplňovali zkušení i začínající herci, mj. Ivan Trojan, Igor Chmela, Martha Issová, Jaroslav Plesl, Hynek Čermák, Simona Babčáková a další.

Divadlo se trvale těší přízni diváků i kritiky. K zásadním počinům patří inscenace Bratři Karamazovi (2000) v režii Lukáše Hlavici, která na repertoáru vydržela 14 sezón, získala filmovou podobu (režie Petr Zelenka, 2008) a v roce 2002 ji zhlédlo i festivalové publikum v Olomouci. Rekordní sklizeň cen přišla za adaptaci Muž bez minulosti (2010) podle Aki Kaurismäkiho v Krobotově režii, která vyhrála Cenu Divadelních novin i Cenu Alfréda Radoka, jíž si za herecký výkon odnesl i David Novotný. Dva roky nato se úspěch opakoval – Cenu Alfréda Radoka 2012 získala jak hra Ucpanej systém v režii Michala Vajdičky, tak herec Ivan Trojan za roli Boha, který už měl na kontě mj. Cenu Divadelních novin za roli Teremina ve stejnojmenné, rovněž oceněné, inscenaci Petra Zelenky (2005) a Thálii za roli Oblomova (režie M. Krobot, 2000). Po devíti letech se DD na Divadelní Floru vrátilo s inscenací Dealer’s Choice, která přinesla Cenu Thálie 2011 Václavu Neužilovi za roli Mugsyho.

V roce 2014 se uměleckým šéfem stal režisér Michal Vajdička, jehož roku 2017 vystřídal dlouholetý člen divadla, herec Martin Myšička. V dramaturgickém plánu nadále figurují hry současných autorů, původní české i slovenské texty (Zelenka: Elegance molekuly, Dabing Street), ale pevné místo zde má i literární klasika. Divadlo ke spolupráci zve generačně i názorově spřízněné autory, jako např. Jiřího Havelku či Petru Tejnorovou. Na úspěch televizních sitcomů Čtvrtá hvězda (2014), ve kterém si zahrál celý ansámbl, a Dabing Street (2018) letos navázal komediálně-mystifikační seriál Zkáza Dejvického divadla.

foto: Hynek Glos