Milá potenciální divačko, milý potenciální diváku,

máme radost z toho, že se zajímáš o náš festival!

Doufáme, že tě některá z festivalových produkcí zláká k návštěvě, ačkoli ti ani tentokrát nepředkládáme „výběr toho nejlepšího“ z evropského (případně českého) divadla. Síla divadelního gesta se nepoměřuje univerzálními normami nebo jednoznačnou „řečí čísel“. Každý, každá, každé máme svá privátní kritéria, vlastní preference, jedinečné chuťové buňky. Díváme se na svět a prožíváme příběhy kolem nás prizmatem nepřenosné osobní zkušenosti. Oslovují nás odlišné styly, rozesmějí, nudí i fascinují nás různé tvůrčí postupy. Některé umělecké výpovědi nás nechávají chladnými, jiné v nás hluboce rezonují.

Rozmanitost není jen osvěžujícím elementem, ale implicitní podmínkou zdravého, empatií tmeleného fungování a vývoje každého společenství.

26. Divadelní Florou prostupuje ročníkové motto JINAKOST.

Žánrově bohaté programové menu akcentuje pestrost variant lidského bytí a vybrané festivalové počiny často mapují jejich hraniční polohy – čímž smysl existence „pevných“ hranic vědomě relativizují. Chceme skrze ně (a toto naše snažení je dlouhodobé) otevírat diskuze nad předsudečným vnímáním sociálních fenoménů i estetických forem.

Necháváme zaznít hlas těch, pro něž jsou různé podoby různorodosti – etnické, genderové nebo fyzické – zdrojem inspirace, nikoli fobie. Těch, co poučeně ignorují přežité konvence a demaskují společenská i divadelní klišé. Tvůrčích osobností, které svobodně, ovšem s respektem ke kulturní i názorové odlišnosti, překračují „inscenační mantinely“ – směrem k potvrzení či osvobozujícímu objevení vlastní, autentické „jinakosti“. Letos pak dáváme významný prostor především tvůrkyním, protože ženy jsou v uměleckém prostředí stále podhodnocovány.

Těšíme se na dvanáct společně prožitých nevšedních dnů.

Flora Theatre Festival, z.s.

Divadelní Flora je 

V kontextu českých festivalů je Divadelní Flora jedinečná. 

Je to takový český Wiener Festwochen a taky trochu Theatertreffen. 

Skvělý festival.

Jiří Havelka, divadelní a filmový režisér

 

Divadelní Flora je nejbáječnější festival, jaký znám!

Stefanie Reinsperger (Berliner Ensemble), německá Herečka roku 2015

 

Město Olomouc může být na Floru opravdu hrdé. Být tváří takového festivalu je pro mne samozřejmě pocta!

Stanislav Majer, český Herec roku 2017

Lidé se po představeních nerozprchnou, společně se přesunují dál. Je to jako rock’n’rollový festival. Úžasné, miluji to tady! Nezáleží na tom, jestli jste technik, herec, režisér, dramaturg, organizátor festivalu nebo divák, který přišel na představení. Na Floře se necítíte jako host, ale jako součást rodiny.

herec Franz Pätzold, laureát Nestroy Preis 2020, Residenztheater Mnichov & Burgtheater Vídeň

Organizátoři se mohou těšit z toho, že díky zaměření na náročnější představení a zároveň unikátně komunitní atmosféře je jejich akce čím dál relevantnější nejen v tuzemských, ale i v evropských divadelních vodách.

Jan H. Vitvar, vedoucí kulturní rubriky týdeníku Respekt – v reflexi posledního „předcovidového“ ročníku (DF 2019)

 

Otváracia inscenácia festivalu útočila na všetky zmysly divákov a omráčila drsnou expresivitou hereckého prejavu.

Lucia Galdíková, Mloki.sk – o zahajovací inscenaci 23DF 9 Tage wach Staatsschauspiel Dresden

Holonics dělá velkou čest festivalovému mottu. Snad nikdy jsem na jevišti neslyšela slovo obdařené takovou významovou hloubkou. Velice důstojné zakončení nejambicióznějšího českého festivalu.

Petra Zachatá, Divadelní noviny – o finální inscenaci 23DF Die Blechtrommel Berliner Ensemble

Díky skvělému dramaturgickému výběru bylo každé představení nejen uměleckým, ale i občanským zážitkem, na což Olomouc běžně není zvyklá.

Petra Kupcová, Divadelní noviny – v reflexi netypicky podzimní 24DF (2021)

Festival má v sobě cosi klidného, přemýšlivého a velkorysého. Právě takové atributy nesmíme v současném světě ztratit.

Eliška Raiterová, Divadelní noviny – v reflexi posledního festivalového ročníku (2022)

Mohu říct, že jsme vděční za příležitost být tady. Bylo pro nás ctí otevřít Divadelní Floru.

norská choreografka Ingun Bjørnsgaard

Flora přiváží představení, která kladou otázky týkající se člověka jako takového, společnosti, ve které žijeme, a taky divadla samotného. Zároveň je to festival s naprosto nádhernou, dokonalou atmosférou.

Veronika Štefanová, Český rozhlas Vltava

Divadelní Floru považuji za nejprogresivnější festival u nás. Když tam přijedete, nebude se vám chtít odjet.

Lenka Dombrovská, Divadelní noviny

Neodmysliteľný filozofický charakter každého ročníka Flory prináša provokatívne a spoločensky apelatívne inscenácie reflektujúce dianie na českej i zahraničnej politickej scéne.

Jakub Molnár, Mloki.sk

Tituly, které Flora nabízí, jsou často skrytými poklady a zprostředkovávají návštěvníkům nové perspektivy.

Tereza Cigánková, Taneční aktuality

 

Flora z českých festivalů nejvíce usiluje o kontinuální vazby, o hlubší dramaturgii. Není pouhým bazarem projektů, které momentálně letí nebo dostaly ceny. Snaží se deklarovat svůj jasný názor na to, co je současné progresivní divadlo.

Ivan Buraj, umělecký šéf HaDivadla

 

Flora má obrovsky vzestupnou úroveň a každý rok mě překvapí, že je možné ji ještě někam posunout. 

Kamila Polívková, režisérka a kostýmní výtvarnice

 

Divadelní Floru osobně považuji za nejprestižnější divadelní festival v České republice.

Jan Horák, umělecký šéf Studia Hrdinů

Flora je festival s velkou tradicí a jasně zaměřenou, promyšlenou dramaturgií.

Michal Lang, ředitel Divadla pod Palmovkou

Úžasný festival na světové úrovni. Vůbec s ničím ho nemůžu srovnat…

Andrijana Trpković, scénografka a kostýmní výtvarnice

Nejlepší český divadelní festival.

Dušan D. Pařízek, režisér

Kontexty se proplétají a skvělá atmosféra naplňuje sál. A přitom je ústředním tématem válka, smrt, a především ztracenost ve světě, neschopnost orientace, odcizení se od sebe a také od planety, na které žijeme. Nelze než konstatovat, že se na Flore zrodila velká věc.

Jan Doležel pro festivalový Zpravodaj – v reakci na světovou premiéru mnichovské performance Šepoty a výkřiky 

Až potkáte někoho z Residenztheateru, vyřiďte jim mé srdečné: „DANKE“, protože jsem umřel a znovu se narodil.

Martin Macháček pro festivalový Zpravodaj – v reakci na festivalové uvedení inscenace Balkan macht frei Olivera Frljiće

Slyšel jsem, že Divadelní Flora je jako Woodstock, že je to vůbec nejlepší festival – blázniví lidé, skvělé publikum a všichni jsou přátelští… – A je to pravda!

Sebastian Klink, německý režisér 

Po funkčné príklady dobrej praxe netreba chodiť až tak ďaleko za hranice, ako by sa na prvý pohľad mohlo zdať.

Ján Balaj, kurátor mezinárodního festivalu Divadelná Nitra

Olomoucká Divadelní Flora patří k dramaturgicky nejpromyšlenějším festivalům v zemi. Nejen štědrým časovým rozpětím či přesahy do jiných umění a fundovanými diskusemi už teď připomíná menší Wiener Festwochen…

Petra Zachatá, Divadelní noviny

Divadelní Flora proběhla poprvé v roce 1997 jako minipřehlídka moravských vícesouborových divadel z Olomouce, Brna, Opavy a Ostravy, jež na jediném jevišti odehrála čtyři představení. V roce 1999 se otevírá tvůrcům z celé ČR a začíná uvádět i zahraniční (hlavně slovenské) inscenace.

V květnu 2004 se DF z Moravského divadla rozšiřuje na další místa, která začíná adaptovat na plnohodnotné festivalové scény. Díky Floře v Olomouci posiluje divadelní infrastruktura, festival zviditelňuje, oživuje a zhodnocuje potenciál zajímavých městských lokací. Ve stejném roce Divadelní Flora razantně rozšířila svůj záběr a vyrostla v multižánrový projekt, který začal do Olomouce přivážet i nejnovější tituly z oblasti současného tance či performance art – charakter festivalu se tak zásadně proměnil.

Důležitým milníkem byla v září 2008 změna pořadatele. Moravské divadlo Olomouc (městskou příspěvkovou organizaci) nahradilo Divadlo Konvikt, o.s. (později transformované na DW7, o.p.s.), s jehož aktivitami byli spojeni především studenti uměnovědných oborů Univerzity Palackého. Cílená spolupráce s mladými, kreativními lidmi přinesla výraznou akceleraci a Divadelní Flora získávala v českém kontextu pověst dramaturgicky invenční, nápaditě profilované přehlídky; na její realizaci se nyní, včetně dobrovolníků, podílí téměř sto padesát osob. Festival začal produkovat nové inscenace a inicioval řadu světových premiér.

V letech 2009–2015 se Flora – jako jedna z nejrespektovanějších tuzemských festivalových aktivit – pevně usadila na „česko-slovenské kulturní mapě“. Od jubilejního 20. ročníku (2016) se definitivně etabluje jako progresivní středoevropský festival se silnou zahraniční účastí.

V září 2019 se Flora vyčleňuje z portfolia činností DW7 a její pořadatelství kontinuálně přechází na nově zapsaný spolek. Organizace Flora Theatre Festival, založená stávajícím festivalovým štábem kvůli efektivnějšímu a transparentnějšímu fungování, je už čtvrtým rokem garantem jejího rozvoje. Od října 2021 do května 2022 v náročných logisticko-finančních podmínkách covidové pandemie úspěšně realizovala hned dva festivalové ročníky.

Mnohaleté pořadatelské úsilí přetavilo původně skromnou přehlídku čtyř moravských souborů do podoby mezinárodní akce, jejíž dopad výrazně překračuje hranice olomouckého regionu – v místo řady divadelních setkání a navazování uměleckých i produkčních kontaktů. Divadelní Flora nabízí několika tisícovkám diváků možnost seznámit se s nejnovějšími výboji a trendy nekomerčně orientovaného divadla a proměňuje historické správní a kulturní centrum Olomouckého kraje – univerzitní Olomouc – v živou a dynamicky se rozvíjející divadelní platformu.