DIVADELNÍ FLORA
Menu

    Ne 12. 12. 2021 | 18:30-19:40 | S-klub

    Doris Uhlich TANK

    Sólová performance, inspirovaná sci-fi filmy o vetřelcích, děsivě i důvtipně tematizující možnosti přežití člověka ve 21. století. Několikanásobná Tanečnice a Choreografka roku (prestižní ocenění měsíčníku tanz), průkopnice tzv. nahého tance a hvězdná osobnost evropské taneční a performativní scény v působivém festivalovém epilogu!
    Beseda po představení

    Hlavou i tělem myslí Uhlich na budoucnost, na svou vlastní, stejně jako na budoucnost nás všech. V TANKu ukazuje, jak bude tělo reagovat na digitalizaci, biotechnologie a počítačem ovládané stroje. Sama je zde pokusným objektem, když ve zkumavce tančí vlastní působivou vizi této budoucnosti.
    Ditta Rudle, tanzschrift.at, 14. 7. 2019

    Až na zavedené mlhostroje a zvukovou techniku se Uhlich ve své konfrontaci s digitální technologizací konsekventně zříká použití technologií. To může být poněkud překvapivé. Ale právě tím se Uhlich daří vypořádat se doslova od podstaty se všemi těmi mnohovrstevnatými etickými, filozofickými a společensko-politickými otázkami, které si v souvislosti s technologickým rozvojem posledních let pokládáme. Žádný nový stroj, žádná nová virtuální realita, žádná nová umělá inteligence tak diváka neodvádí od základních otázek lidského bytí, které Uhlich na své nahém těle kupí, zrcadlí a manifestuje.
    Anja K. Arend, tanznetz.de, 15. 3. 2019

     

    TANK je laboratorní zkumavka, skleněná oválná tuba, v níž jsou ve speciálním roztoku k vědeckému pozorování a nejrůznějším experimentům konzervovány živočišné preparáty. Stejně tak je TANK stěžejním a zároveň jediným objektem pozorování a experimentálním místem hybridních tělesných transformací ve stejnojmenné taneční performanci, v níž nás Doris Uhlich zve „zpátky do budoucnosti“.

    Inspirovaná motivem známým ze sci-fi filmů – od Avatara přes Tvář vody až po Vetřelce: Vzkříšení – vytváří Doris Uhlich ve spolupráci s DJem a hudebníkem Borisem Kopeinigem pomocí této zkumavky scénické aranžmá tělesných modifikací tematizujících vztah lidského těla a nových technologií. Na rozdíl od explicitně citovaných filmů se zde však izolovanou, potenciálně nebezpečnou formou života stává samotné lidské tělo coby hybridní forma organické a mechanické substance. Proč ale člověk vlastně chce stvořit nějaké své nové „optimalizované“ já coby vylepšenou verzi homo sapiens?

    Inteligentně, humorně i děsivě zároveň vrhá v TANKu Doris Uhlich své tělo v hrací plochu společenských diskurzů a existenciálních otázek lidského bytí ve stále digitalizovanějším a technologizovanějším světě. TANK je výsostně aktuální dílo se závěrečnou – pro Doris Uhlich typickou – metareflexivní pointou.

    Přístup Doris Uhlich je humanistický a vizionářský, systematicky nabourávající model dokonalých, sportem vycvičených a nestárnoucích těl, jenž celou společnost frustruje a především odlidšťuje.
    Lenka Nota, Harmonie, 13. 11. 2019

     

    koncepce, text, choreografie a provedení Doris Uhlich
     

    koncepce, text a DJ Boris Kopeinig
    dramaturgická spolupráce Adam Czirak, Yoshie Maruoka
    Tank Proper Space (Angela Ribera, Konstanze Grotkopp, Juliette Collas)
    světlo Sergio Pessanha

    Premiéra 14. 3. 2019

    Ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze.

    Podpořeno z DOTA – projektu tanečního centra Tanzquartier Vídeň a Spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouska. 

     

    Doris Uhlich (1977), jedna z nejuznávanějších rakouských choreografek současnosti, ve svých produkcích často zpochybňuje konvenční zobrazování těla, tematizuje relativitu západního ideálu krásy, stejně jako přirozenost těla a také normy, jež představy o vlastním těle spoluformují. Pracuje například s lidmi s různorodou fyziognomií a fyzickým poznamenáním – otevírá taneční svět pro lidi s tělesným postižením. Uhlich rovněž odvážně demonstruje potenciál nahoty nad rámec erotiky a provokace. V sérii Habitat vystupovala se skupinou nahých performerů v dominikánském kostele v Kremži nebo na frekventovaných turistických cílech Vídně – před Pavilonem secese nebo v bývalé císařské jezdecké škole (nyní MuseumsQuartier), což bylo, se 120 aktéry, její dosud největší představení.
    Ve své tvorbě Uhlich zkoumá vztah mezi člověkem a strojem, nahlíží budoucnost lidského těla v éře jeho chirurgické i genetické dokonalosti. V rámci jejího tvůrčího procesu hraje nezastupitelnou roli elektronická hudba – od nové vlny po techno.
    Doris Uhlich vystudovala obor Pedagogika současného tance na vídeňské konzervatoři (Konservatorium der Stadt Wien), od roku 2006 rozvíjí vlastní projekty. Výrazně na sebe upozornila již jednou ze svých raných choreografií, první částí pozdější trilogie, s názvem SPITZE, v níž se nonkonformním způsobem konfrontovala s ideologií klasického tance a která jí vynesla ocenění Tanečnice roku 2008 německého odborného periodika tanz. Tanečnicí a Choreografkou roku byla tímto periodikem posléze jmenována ještě čtyřikrát. Spolu s tanečníkem Michaelem Turinským získala za performanci Ravemachine (2016) Zvláštní uznání v rakouských divadelních cenách Nestroy. Inscenace Every Body Electric (2018) byla vybrána na prestižní taneční přehlídky do Benátek (Venice Biennale Danza) a také do São Paula (Bienal Sesc de Dança).
    Choreografický soupis Doris Uhlich čítá v současnosti 26 tanečních projektů. Její základnou je TanzQuartier Wien, ale jako umělkyně a lektorka hostuje po celém světě.

    foto Katja Ilner

za finanční podpory:

pořadatel: hlavní partner: v partnerské spolupráci:

generální mediální partner: hlavní mediální partneři:

s podporou: