DIVADELNÍ FLORA
Menu

    St 18. 5. 2022 | 19:30–20:40 | S-klub

    vstupenky

    KOHLHAAS
    (podle Heinricha von Kleista)
    Lachende Bestien

    O cestě muže, jemuž se stala křivda a jenž se v touze po dosažení spravedlnosti uchýlil k násilí. Kleistův hrdina překročil zákon, Lachende Bestien – v rámci autorského komentáře – „překračují interpretaci“. „Ekoteroristická inscenace“ režiséra Michala Háby, jehož Hrdiny kapitalistické práce a Zámkem na Loiře vyvrcholil netradičně podzimní 24. festivalový ročník.

    Cena vstupenek:

    Nejpřekvapivější na novém díle Lachende Bestien je, že ten přehršel nesourodých komponentů a eklektických nápadů se i přes všechny legrácky a shazování nakonec spojil v myšlenkově překvapivě konzistentní zprávu (…). Kohlhaas nepopírá ani frustrovaně neapeluje, ale s nadhledem a hravostí dává v plen celý autentický diskurz úvah, idejí a ideálů.

    Petra Zachatá, Divadelní noviny, 3/2022

     

    Lachende Bestien se již potřetí umělecky vrací k novele Heinricha von Kleista reflektující historický příběh křivdy a legitimity pomsty. Jejich autorské pojetí, jak už je zvykem, není čistou adaptací předlohy, ale překračují její možnosti interpretace a vedou s ní tvůrčí dialog. Soubor tak v Kohlhaasovi navazuje na svou linii autorského divadla, které demonstruje, zcizuje a stírá hranice mezi osobním a politickým. V začátku střídmá, přímočará inscenace o domáhání se spravedlnosti se tak na pozadí původního díla rozvíjí v mnohovrstevnatou, metatextovou show plnou ironie a motivů vyhnaných ad absurdum. Přesto však nese jasný společenský apel – nutnost vymanit se z život prostupující letargie a začít bojovat v globálním měřítku.
    Postava Michaela Kohlhaase je v psychiatrii používána jako příkladný obraz kverulanta — coby věčný stěžovatel a naříkač často trpící bludem, ovšem zároveň osobnost s mocným citem pro spravedlnost a bojovník za právo a svobodu. Otázkou tedy zůstává, zda nám ve vztahu k současnosti, a především k ekologickým hrozbám dneška, právě trochu onoho obávaného kverulantství nechybí…

     

    koncept a režie Michal Hába a Šimon Spišák

    hudba Jindřich Čížek
    scénografie Adriana Černá
    dramaturgie Veronika Švecová
    produkce Hana Svobodová

    hrají Jindřich Čížek, Michal Hába, Šimon Spišák, Simona Hába Zmrzlá

    premiéra 20. 1. 2022

     

    Herec a režisér Michal Hába (1986) absolvoval stáže v berlínských divadlech Volksbühne (u Franka Castorfa) a Maxim Gorki Theater (u Sebastiana Baumgartena), jež výrazně formovaly jeho režijní jazyk. Umělecky se hlásí k odkazu dramatika Bertolta Brechta, ale jeho tvůrčí styl se inspiruje u významných německých tvůrců, jako jsou Frank Castorf, René Pollesch, Christoph Marthaler, Herbert Fritsch a především Christoph Schlingensief. Jeho svébytné inscenace vynikají zejména dramaturgickou důsledností a otevřenými, na jevišti exponovanými levicovými postoji. Obecně se soustředí na současné politicko-kritické divadlo a snaží se reagovat na aktuální společenský vývoj, mimo jiné i tvorbou v nezávislé divadelní skupině Lachende Bestien, jejíž je uměleckým vedoucím.
    Tematicky Hába vychází ze současných i klasických textů, které ovšem dekonstruuje a obohacuje o nové významy. Dokládají to i jeho práce v Městských divadlech pražských, kde nastudoval mj. Grillparzerovu Slávu a pád krále Otakara (2019) nebo Hrdiny kapitalistické práce(2020), jež byly společně s interpretací Zámku na Loiře součástí Hábova drobného režisérského profilu v rámci loňské Divadelní Flory, který pomyslně vyvrcholí právě uvedením novinky Kohlhaas.

    Neusiluji o provokaci, nechci lidi naštvat. (…) Divadlo se už nemusí křečovitě držet tvorby metafor ani nutně provokovat. Divadlo nemá vytvářet metafory světa, ale pokusit se současný svět jako metaforu vykládat. Má se snažit poodhalit skutečnost za horizontem událostí. (…) Ne ukazovat „světlé zítřky“, ale podněcovat imaginaci. A jako divadelní režisér stojím za přesvědčením, že dnes je potřeba podněcovat hlavně tu politickou.
    Michal Hába v rozhovoru pro Divadelní noviny, 1/2020

     

    Pražský alternativní divadelní soubor Lachende Bestien se zformoval kolem osoby režiséra Michala Háby, hudebníka Jindřicha Čížka a scénografky Adriany Černé už v roce 2011. Skupina je považována za jeden z nejprogresivnějších pražských divadelních subjektů.
    Do veřejného povědomí se zapsali už svým debutem, inscenací 120 dní svobody – variací de Sadova kontroverzního románu, která se zabývala hranicemi představivosti a de facto charakterizovala směřování tvorby skupiny, v níž jdou „divákovi proti srsti“ a ponoukají ho k aktivnímu dialogu. Renomé si získali uvedením dramatu Wernera Schwaba Pornogeografie, za něž obdrželi Cenu Josefa Balvína 2016.
    V jejich repertoáru většinově figurují autorské projekty, ale věnují se i adaptacím „tradičních” divadelních textů – jako Müllerovo Pověření (2018), Ibsenův Nepřítel Lidu (2019, koprodukce s Městskými divadly pražskými) či Sikorův Zámek na Loiře (2020).
    Lachende Bestien navazují na tradici Brechtovského divadla a to nejen zcizujícím herectvím, ale zejména analytickým pohledem na realitu. Ve svých projektech tematizují a zpochybňují ideu kapitalismu a programově se zabývají sociální nerovností. Výsledkem této profilace je společensko-kritické, angažované a apelativní divadlo, pro něž je zároveň typická sebeironie a nadhled nad vážnými tématy. 

    ......................

     

    studie MUDr. Jaroslava Vacka o kverulantství, Michaelu Kohlhaasovi a Heinrichu von Kleistovi
    http://www.cspsychiatr.cz/…_128_133.pdf

    Lachende Bestien v rozhovoru s Drama Panorama v rámci online formátu festivalu „Kus: Česka“ 
    https://www.drama-panorama.com/…-na-youtube/

     

    foto Michal Hančovský