Svým vzhledem se podobají lidem, vlastnostmi se však od nich mnohdy liší. K svobodné existenci potřebují dvě těla. Světlo ovládají hlasem, dveře otvírají na dálku… Fascinující umělecký ponor Alžběty Novákové a Elišky Říhové do neznámého světa těch, jejichž země se zdánlivě nachází daleko, kteří však ve skutečnosti žijí v naší těsné blízkosti.
beseda po představení

Inscenaci Příchozí lze bezezbytku doporučit. Jak pro vzácnou možnost spolubytí s „jinakostí“ a téměř hmatatelný kontakt s předloženými problémy, tak pro nakažlivou schopnost účastníků s postižením radovat se z přítomnosti…
Ester Žantovská, Aktuálně.cz 

Téma se skládá ze dvou protipólů: na jedné straně je závislost na cizí bytosti jako podmínka nutná k životu, na straně druhé „pouhá“ práce, která se ale stává životem samým. Chvilkové splynutí s jinou tělesnou zkušeností, dotek s razancí facky.
Petra Zachatá, Divadelní noviny 

 

Světlo ovládají hlasem, dveře otevírají na dálku. Vzhledem se podobají lidem, vlastnostmi se však někdy liší. Potřebují dvě těla, aby mohli existovat svobodně. Je takový život vůbec možný? Dá se něco skutečně prožít, když všechny činnosti vykonávají cizí ruce? A co když zrovna žádné další tělo není v dosahu?
Inscenace Alžběty Novákové a Elišky Říhové Příchozí nechává nahlédnout do světa lidí s těžkým zdravotním postižením a jejich asistentů. Zobrazuje vážné i vtipné situace, které tyto vztahy přinášejí. Do hlavních rolí tandem mladých talentovaných režisérek obsadil pětici lidí s různou mírou postižení, které na jevišti doprovázejí herci Antonie Rašilovová a Štěpán Lustyk spolu s třemi asistentkami. „Jejich vzájemné setkávání, propojování a komunikace nám zprostředkovává metaforický vhled do existence lidí, o jejichž každodenním praktickém, natož vnitřním životě máme jen omezenou představu,“ ocenila Ester Žantovská. 

  

režie a dramaturgie Alžběta Nováková a Eliška Říhová

scéna Eliška Kociánová, Berta Doubková
kostýmy Matilda Tlolková
masky Berta Doubková
hudba Matěj Šíma
světelný design Eliška Kociánová 

hrají 
Antonie Rašilovová, Štěpán Lustyk, Lenka Dvořáková, Kateřina Cuřínová, Michal Greško, Michal Novotný, Kristýna Kolenčíková, Alžběta Nováková, Berta Doubková, Kamila Selementová

premiéra 29. 11. 2022

Informace pro osoby se zdravotním postižením
Sál i toalety v S-klubu jsou bezbariérové. Pro jistotu nám ale o své návštěvě dejte dopředu vědět, abychom vám při vstupu pomohli. Kapacita sálu je omezená, vstupenky si prosím rezervujte včas, ať vám zajistíme plnohodnotné místo v hledišti. Kontaktujte naši produkční Kláru Heškovou klara.heskova@divadelniflora.cz. Děkujeme.

 

Režisérka a herečka Alžběta Nováková (1995) už několik let pracuje jako osobní asistentka lidí s mentálním a kombinovaným postižením – zkušenosti zúročila v citlivé inscenaci Příchozí. Vystudovala češtinu v komunikaci neslyšících na FF UK, nyní dokončuje studium herectví na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Věnuje se divadelní improvizaci a jejímu přesahu do dalších uměleckých odvětví – je členkou souboru České národní improvizační divadlo, kočovné skupiny Budenebude kůň a pěveckého sboru Veselé chvíle. Spolupracovala se Studiem Hrdinů, Damúzou či Tygrem v tísni. 

Režisérka a dramatička Eliška Říhová (1994) na sebe vloni upozornila dramatizací textu Annie Ernaux Obyčejná žena v MeetFactory. Absolvovala studium režie a dramaturgie alternativního a loutkového divadla na DAMU – za autorskou inscenaci III. nádvoří 48/2 obdržela ocenění na festivalu Encounter. Její divadelní tvorba je úzce spjatá s psaním dramatických textů, které následně sama inscenuje. Za hru Všem se nám uleví – kterou poté režírovala na Nové scéně ND – získala Cenu Evalda Schorma 2021. Věnuje se také rozhlasové a filmové tvorbě, především dokumentu. 

Nové pražské kulturní centrum Vzlet sdružuje tři kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf od roku 2021 nabízí program pro diváky napříč generacemi – divadlo, koncerty, výstavy, vzdělávací programy či plesy.
Území nikoho je umělecký projekt v produkci Vzletu pod kurátorským dohledem dramaturgyně Marty Ljubkové, režiséra Jiřího Havelky a herce Petra Prokopa, který je zároveň programovým ředitelem Vzletu. Projekt přibližuje problémy komunit a míst přehlížených společností, např. problematiku samoživitelství v Holky, můžu poprosit?, hranice porozumění v performanci Power.point o řeči a jazyce nebo subkulturu graffiti v site-specific divadelní bojovce Nitro 669.

„Při přípravě tohoto dlouhodobého projektu jsme vyšli z pojmu ‚slepé skvrny‘, který použil ve své stejnojmenné knize sociolog Daniel Prokop. Myslel tím ta místa ve společnosti, o nichž nevíme – přehlížíme je, protože nejsou na první pohled patrná. Z těchto míst pak nejčastěji vzlínají smutek a frustrace. Vzali jsme toto spojení a použili ho volně – hledáme, jaké nezmapované komunity se nacházejí kolem nás.
Pro tento projekt jsme oslovili studentky a studenty a čerstvé absolventy a absolventky Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, kde pedagogicky působíme, a nabídli jim, ať k němu přistoupí zcela tvůrčím způsobem. Nejde nám o vytváření dalších a dalších inscenací, ale spíše o jakýsi výzkum uměními – může vzniknout jevištní tvar, ale může vzniknout i film, instalace, video či performativní procházka.“ (prohlášení Vzletu) 

………………… 

Rozhovor s režisérkou Eliškou Říhovou / Divadelní noviny
 https://www.divadelni-noviny.cz/eliska-rihova

Rozhovor s režisérkou Alžbětou Novákovou a herci inscenace Příchozí / ČRo Vltava – ArtCafé
https://vltava.rozhlas.cz/…mi-s-8877312 

Dokument Tomáše Kleina o osobní asistenci v ČR, v němž vystupují i herci inscenace / ČT
https://www.ceskatelevize.cz/…paty-stupen/ 

Reportáž o osobní asistenci s rozhovorem s Alžbětou Novákovou / Asistence o.p.s.
https://www.asistence.org/…udolfovou-2/

 

foto Oskar Helcel